Vzpomínka na konec července

Ještě se jednou vracím k nádhernému dni, který jsem mohl strávit se skvělými chlapáky. Akci řídil Kryšot, Robi, Forest, dále se zúčastnil Kraken, Houbomil, Jonáš, Pete N, Petr, Pištora a moje maličkost. Snad jsem na nikoho nezapomněl ;-). Jak jsem slíbil, budu postupně vkládat fotografie, nafotil jsem na pět set fotografií a zároveň budu až bude více času vkládat druhy do svého elektronického atlasu.

Koncem července jsem byl pozván na lokalitu, které se říká „Barevňákov“. Už podle názvu lokality asi tušíte, že se jedná o místa, kde roste spousta barevných hřibovitých druhů. Po příjezdu na lokalitu se nás ujal kamarád Radek, který celou akcičku řídil. Při vstupu do lesa se začalo zakopávat o hřiby dubové. Po několika metrech potkáváme Hřiba plavého – Boletus impolitus a Hřiba přívěskatého – Boletus appendiculatus. Pokračujeme krásným dubohabrovým porostem a přicházíme na místo, kde má stanoviště: Hřib medotrpký – Boletus radicans, Hřib Fechtnerův – Boletus fechtneri, Hřib koloděj – Boletus luridus, Hřib královský – Boletus regius, Hřib satan – Boletus satanas, Hřib bronzový – Boletus aereus. Většinu s těchto jmenovaných hřibovitých druhů jsem viděl poprvé v životě růst ve volné přírodě a díky kamarádům si je mohl i vyfotografovat. Pokračuje se dál krásným ne tady známým porostem, kde se potkává spousta Hřib dubový – Boletus reticulatus, Kozák dubový – Leccinum crocipodium, Kozák habrový – Leccinum pseudoscabrum, Muchomůrka šupinatá – Amanita ceciliae, dokonce se potkala i smrtelně jedovatá Muchomůrka zelená – Amanita phalloides, která na Hlinecku neroste, vlastně jako i barevné hřiby. Tyto houby upřednostňují vápenitou půdu a teplomilnou květenu. Při zpáteční cestě nacházím krásného Křemenáče osikového – Leccinum aurantiacum. Pete hlásí nádherný nález Hřiba nachového – Boletus rhodoxanthus. Který udělal radost celé jedenácti členné výpravě. Dále se ještě našlo z těch zajímavějších nálezů Ouško kornoutovité – Otidea onotica, Muchomůrka šiškovitá -Amanita strobiliformis, Lesklokorka lesklá – Ganoderma lucidum, Pstřeň dubový – Fistulina hepatica, Ryzec krátkonohý – Lactarius acerrimus, Ryzec křídlatovýtrusý – Lactarius pterosporus, Struhák blanitý – Radulomyces molaris, Štítovka žlutá – Pluteus leoninus, další smrtelné jedovatá Závojenka olovová – Entoloma sinuatum a Vláknice Godeyova – Inocybe godeyi a spousta jiných druhů, které nelze všechny vyjmenovat. Zmiňuji se jen o druzích, které jsem z 80% viděl poprvé a poprvé je fotografoval.

Po tak krásném dni vyrážím do zdejších chladnějších jehličnatých lesů. Druhově to tady je též zajímavé, protože je tu zase úplně jiný biotop než v Barevňákově. V nížinách je vápenitá půda, tady na kopcích je zásaditě kyselá, čili je to o jiných zajímavých druzích.

V druhém týdnu dovolené a v prvním pracovním týdnu vyrážím do všech koutů, abych si udělal představu, jako to u nás vypadá. Nejdelší výlet byl do nedalekého pralesa, kde mě překvapil nález už rostoucích korálovců. Na stoletém jedlovém kmeni roste Korálovec jedlový – Hericium flagellum a na starém bukové kmeni Korálovec bukový – Hericium clathroides.

Dále mám projitá různá místa, kde rostou dle biotopu různé druhy hub. Jen pro zajímavost jsem navštívil lokalitu, kde mi roste rok co rok Hřib kaštanový – Gyroporus castanaeus. Lokalita nezklamala. Dále mám vyzkoušené hřiboviště, křemenákoviště a jiná místa. Na hřibovištích to není to pravé ořechové. Nechají se najít hřiby, ale ne v takovém množství. Křemenákoviště málo kdy zkalme. Převážně tu momentálně roste hřib hnědý, smrkový, žlutomasý, kovář, nachovýtrusný, kozák březový, křemenáč březový, smrkový, osikový. Nejvíce čeho se momentálně objevuje, je klouzek sličný. Pod každým modřínem se nechá najít v různých barevných formách. V houštinách začíná růst ryzec smrkový. Ve všech zdejších biotypech roste hojně ryzec černohlávek a spousta lišek nálevkovitých, lakovek ametystových, různých holubinek a jiných jedlých druhů.

Nyní též dosti hojně roste nejedlý hřib žlučník a křišť, kterého si lidé častokrát spletou, plodnici vytrhnou a poté zahodí. S jedovatých druhů roste muchomůrka porfyrová, tygrovaná. Začínají různé druhy pavučinců, na pařezech se objevuje v další vlně třepenitka svazčitá, která se nechá lehce splést s třepenitkou makovou.

Při momentálním počasí, které panuje, by se houbám mělo dařit a začnou nám růst podzimní druhy, které už nyní objevují.