Houby na Hlinecku

Helmovka medonohá – Mycena renati

Helmovka medonohá – Mycena renati

Quél. 1886
IV. – XI.
Nejedlá
říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Mycenaceae » rod Mycenahelmovka

Vědecká synonyma

Mycena flavipesQuélet, non Schaeffer, non Pers.
Mycena flavipes Quélet
Mycena luteoalkalina Singer, ss Kühner

Další názvy

= helmovka žlutolouhová
= helmovka žlutonohá

Popis

Klobouk 1 – 4 cm v průměru, zpočátku zvoncovitý, později ploše kuželovitý, ve stáří se zdviženým okrajem, jemně rýhovaný až zhruba do 3/4, suchý, matný, bělavý, masově narůžovělý až narůžověle hnědý ve středu tmavší.
Lupeny krátkým zoubkem sbíhavé, široké, barvy bělavé, posléze s růžovým nádechem.
Třeň 3 – 7 cm dlouhý, 0,1 – 0,3 cm tlustý, válcovitý, křehký, hladký, dutý, hedvábitě lesklý, bělavý, zlatožlutý, oranžově žlutý až okrovohnědý, ve spodní části bíle plstnatý.
Dužnina vodnatě hnědá, v suchém stavu bělavá, chuti nitrózní až ředkvové, vůně nepříjemně chlórová.
Výtrusný prach bledokrémový.

Ekologie

Výskyt duben až říjen na odumřelém dřevě listnáčů a jejich opadu. Upřednostňuje buky (Fagus), olše (Alnus) a lísky (Corylus) ve vyšších polohách.

Nejedlá.

Zajímavosti

Způsobuje hnilobu bukového dřeva. V některých starších publikacích můžeme nalézt helmovku žlutolouhovou jako samostatný druh.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 194
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 194.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 126. 127 (příloha 50/95).
Autor: Standa Jirásek, Zdroj: BioLib.cz, Foto: Jiřina Hrabáková
Foto Jiřina Hrabáková

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *