Sněť kukuřičná – Ustilago maydis

(DC.) Corda 1842

VI. – X.

Nejedlá

říše Fungi – houby » třída Ustilaginomycetes – sněti » řád Ustilaginales – prašné sněti » čeleď Ustilaginaceae – sněti prašné » rod Ustilago – sněť

Vědecká synonyma

Caeoma zeaeLink
Lycoperdon zeae Beckm.
Uredo maydis DC.
Uredo segetum f. zeae-maydis DC.
Uredo segetum var. mays-zeae DC.
Uredo zeae Desm.
Uredo zeae Schwein.
Uredo zeae-maydis DC.
Ustilago carbo-maydis Phillipar.
Ustilago mays-zeae Magnus

Díky Zdeňkovi Hromádkovi tu můžeme mít i tento zajímavý parazit, který parazituje na kukuřicích

Popis

Parazit kukuřice (Zea). Napadá všechny části rostliny obsahující dělivá pletiva. Vytváří hypertrofické deformace (sori) o velikosti od několika milimetrů až i do 10 centimetrů.
Novotvary vznikají vždy jen v místě infekce. (Vstupní branou bývá nejčastěji mechanické poškození rostliny.) Sorus má stříbřitě šedou barvu a je tvořen pletivy hostitele. V pozdější době se protrhne a uvolní se množství chlamydospor. Ty jsou nejprve mazlavé, později prášivé, kulovité, bradavčité, 7-13µ velké.

Sory jsou nádory pozoruhodné velikosti, Které vyvolávají v lodyhách , listech i květenství shluky sporangií nebo výtrusů. Blanka kryjící nádory je zprvu stříbřitá, později hnědne a nepravidelně praská. Výtrusy tvoří prachovitou tmavohnědou vrstvu.

Ekologie

Působí jako parazit pravděpodobně u většiny druhů rodu kukuřice (Zea), jak ve volné přírodě, tak i v zemědělských monokulturách.

Nejedlá (Jedovatá ?)

Zajímavosti

Indiánské kmeny z amerického Jihozápadu používaly tuto houbu k navození porodu. Má údajně podobné účinky jako paličkovice nachová (Claviceps purpurea), ale mírnější.
V Mexiku se nezralé sori sbírají, konzervují a konzumují jako delikatesa pod názvem huitlacoche. Přesto lze konzumaci sněti kukuřičné považovat za poněkud riskantní, vzhledem k obsahu toxické látky ustilaginu.

Americké černošky jej používaly místo námelu. V laboratorních pokusech u Fischerových potkanů byly zjištěny patologické změny na játrech, vaječnících, plicích a děloze. Zatím však přímá toxicita nebyla prokázána a je otázkou dalších studií a výzkumů.

Literatura

Benada J., Dušek J., Novák J. (1967): Atlas chorob a škůdců obilnin, 1. díl, SZN, p. 94
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 332.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 27.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 218, 256.
Corn smut. (2006, August 30). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 22:16, September 13, 2006, from oldid=72896745

Autoři: Jiří Novák, Standa Jirásek

Foto: ing. Zdeněk Hromádko

Zdroj: BioLib.cz