CELOROČNÍ KALENDÁŘ ZDRAVÍ PODLE TČM – SRPEN

LEDEN – močový měchýř; ÚNOR- ledviny; BŘEZEN – žlučník;

DUBEN – játra; KVĚTEN – srdce; ČERVEN – tenké střevo;

ČERVENEC – krevní oběh; SRPEN – termoregulace těla; ZÁŘÍ- slezina a slinivka;

ŘÍJEN – žaludek; LISTOPAD – plíce; PROSINEC – tlusté střevo

Sluníčko, teplé až horké letní dny, relax, dovolené, teplé a voňavé večery, posezení s přáteli, pohyb venku, vrchol léta, tím vším by se dal popsat nádherný měsíc srpen. Pomalu také začíná období sklizně a hojnosti, dary přírody jsou nám plně k dispozici.

Stále ještě vládne element ohně, který bude postupně přecházet do elementu země. Červená až rudá barva, vášnivé emoce a temperament se postupně zklidňují do zemité úrovně oranžových a žlutých barev, poklidu, harmonie a rovnováhy jak těla, tak i naší duše.

Stejně tak jako v červenci, i v měsíci srpnu není nejohroženější jeden orgán, ale celý systém a tím je termoregulace našich těl.

Tělesná teplota člověka během dne mírně kolísá a pohybuje se od 35,8 °C do 37,3 °C a to jak v závislosti na denní době, tak i na vnějších teplotních vlivech. Tato průměrná teplota tedy zaručuje správné fungování všech tělesných orgánů, systémů a potřebných reakcí. Rozeznáváme dva typy termoregulace těla – nervovou (pocení nebo třes) a hormonální(hormony štítné žlázy a nadledvinek).

Problémy termoregulace mohou být jak vnitřní (nadbytek či nedostatečnost = onemocnění těla), tak i vnější (teplo, chlad, fyzická aktivita). Pokud klesne tělesná teplota pod 35°C jsme podchlazení a pokud nad 37 °C jsme naopak přehřátí a to jak vlivem obranyschopnosti těla v rámci nějakého onemocnění, tak i vlivem vnějších horkých teplot. Co se týče přímo měsíce srpna, na jeho začátku se více tělo přehřívá a na konci měsíce nám už může být naopak zima.

Jak tedy poznáme, že není úplně v pořádku? Obecně by se dalo říct, že se necítíme ve své kůži. Známe to dobře. Někdy máme dny, kdy máme tzv. husí kůži, třeseme se, kdy bychom se zachumlali do deky, dali si teplé ponožky, svetr a teplý čaj a někdy je nám slabo až na omdlení, motá se vám hlava, potíme se, bolí nás hlava nebo dokonce dojde ke zvracení či poruchám vědomí. Pokud je nám horko naše tělo nám dává jasný signál, že potřebuje ochladit a to jak na úrovni fyzické, tak i duševní.

Někdy s výkyvy naší tělesné teploty nesouvisí ani vnitřní ani vnější fyzické faktory, ale projevy našeho duševního rozpoložení. Častý pocit zimy, chladu vede k zamyšlení, že nám v životě chybí radost, příjemné situace a osoby. Je potřeba si začít více věřit a věřit svým emocím, které nás přirozeně navádějí po naší cestě. Pokud u sebe sledujete časté pocení, neustále zvýšenou teplou a horkost v těle – zastavte se. Nadechněte se a veškeré emoce hněvu, vzteku, zlosti a napětí vydechněte. Natlačte tak na pilu životních událostí, naučte se nechávat všemu volný průběh, radujte se z maličkostí a buďte klidní v lásce sami k sobě, i ke světu kolem vás.

Termoregulaci výrazně také pomáhá otužování. Střídavé sprchování teplou a studenou vodou a i v létě saunování.

A samozřejmě pohyb. Jak jen budete moci, buďte venku, čerpejte do sebe letní energii, hýbejte se, sportujte, tancujte, dovádějte, co vám jen síly a energie dovolí.

Pokud se přehřejete na sluníčku zklidněte své tělo v chladnější místnosti, v tichu a odpočívejte. Pijte dostatek vody (ne ledové) nebo ovocné a zeleninové šťávy. Můžete použít i aroma oleje jako je máta, citrón, levandule nebo verbena.

Červenec i srpen jsou měsíce, kdy se ve větší míře potřebujeme naučit naše těla přirozeně ochladit a dopřát jim v horkých dnech i potřebný relax.

Je maximálně důležité odlehčit náš jídelníček, konzumovat výhradně vše, co je čerstvé případně lehce tepelně upravené a zařadit v hojné míře zeleninu i ovoce (ideálně lokální), které nás přirozeně ochladí. Úžasné jsou červené či oranžové melouny, citrusy, letní jablka, ostružiny, maliny, broskve, různé ovocné smoothie a šťávy. Ze zeleniny je ideální cuketa, lilek, okurky, rajčata, brokolice, květák, syrová petržel, ředkvičky, mořské řasy, čekanka, fazolky, špenát, zelený salát a samozřejmě různé kombinace jejich šťáv.

V horkých dnech si můžeme také dopřát zakysané mléčné výrobky jako kozí kefír či kvalitní domácí jogurt. Mezi obiloviny, které nás ochladí, patří jáhly, ječmen, žito, ale také je vhodná rýže a kukuřice. Z luštěnin sója, mungo fazolky a klíčky.

Maso doporučuji v horkých dnech úplně vynechat. Vhodnější bude v podvečerních hodinách nějaká ryba a mořské plody. Hlídejte si dostatek minerálů, jako je sodík, vápník, hořčík, zinek a draslík.

A na co musíme dbát s maximální pozorností, je pitný režim. Nejideálnější je samotná voda, nebo třeba i s citrónem a mátou či ovocem. Z čajů je to mátový, kopřivový, meduňkový, šalvějový, rooibos nebo zelený čaj.

Vzhledem k tomu, že termoregulace těla je úzce spjatá s činností jater a lymfatického systému, je dobré si dopřát také čaje na posílení jater a ideálně také lymfatické masáže.

Dopřejte si volna tolik, kolik můžete a užívejte krásných teplých dní.

Žijme v radosti a s úsměvem na tváři.