Houby na Hlinecku

Pavučinec skořicový – Cortinarius cinnamomeus

Pavučinec skořicový – Cortinarius cinnamomeus

(L.) Fr.1838
VII. – X.
Nejedlý
říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Cortinariaceaepavučincovité » rod Cortinariuspavučinec

Popis

Klobouk 1-6 cm v průměru, zvoncovitý, uprostřed má tupý hrbol, později ploše rozložený, jemně vláknitý až šupinkatý. V mládí je spojený se třeněm pavučinovitými vlákny závoje, které později mizí. Barvy leskle šedohnědé, hnědé až olivově hnědé.
Lupeny mírně husté, u třeně vykrojené, zoubkem přirostlé, barvy v mládí sytě oranžové, později skořicové až oranžově hnědé, zbarvující se výtrusným prachem na rezavo.
Třeň 2-8 cm vysoký, 0,2-1 cm tlustý, válcovitý, vláknitý, hedvábitě lesklý, v horní části s řídkými vlákny žlutého pavučinovitého závoje, které jsou v dospělosti rezavě zabarveny od vypadaných výtrusů. Jinak je barvy slámové nebo olivově až špinavě žluté.
Dužnina citrónově až oranžově žlutá, vůně po jodoformu nebo ředkvi, chuť mírná až nahořklá.
Výtrusný prach rezavě hnědý, výtrusy vejčitého až švestkovitého tvaru, jemně bradavčité velikosti 6,5 x 4 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až říjen, ve skupinách i jednotlivě, v ochuzených kyselých nížinných bučinách, jehličnaté lesy, zejména smrkové monokultury v rovinách i pahorkatinách na nevápenatých půdách, málokdy i pod listnáči, upřednostňuje kyselé půdy. Upřednostňuje smrky nižší porosty a vyšší polohy. Najdeme jej i v rašeliništích. Roste též v oblasti mikrosilvy a kosodřeviny vysoko v horách.

Nejedlý.

Možné záměny

Pavučinec šafránový (Cortinarius croceus) který má kaštanově hnědý klobouk a žluté až oranžově žluté lupeny a je nejedlý.
Pavučinec oranžovolupenný (Cortinarius malicorius) má na okraji klobouku zbytky oranžového vela. Je rovněž nejedlý.
Pavučinec skořicově žlutý (Cortinarius cinnamomeoluteus) má v mládí žluté lupeny. Je nejedlý.

Zajímavosti

Mykorrhizu vytvářející hojný druh. Řadíme jej do podrodu Kožnatek – Dermocybe. Ve starších literatuře uvádějí autoři např. dr. Smotlacha a Veselý, Macků a Rothmayer tuto Kožnatku jako jedlou, Grimm jako nepoživatelnou. Pan Jan Bulíř uvádí, že ji několikráte jedl a jsou chuti nevalné a nahořklé. V některé i novější literatuře je uváděn jako jedovatý. Pozor, louh sodný zbarvuje pokožku tmavočerveně.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 195.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 250.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 552.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 292.
Mykologický sborník č. 1-2 str.12, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 84, 90, 148, 150.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 303, 304.

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *