Holubinka hořkomandlová – Russula laurocerasi

Melzer1920

VII. – X.

Nejedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité » rod Russula – holubinka

Vědecká synonyma

Russula grataBritzelm.
Russula subfoetens var. grata (Britzelm.) Romagn.

Tuto holubinku jsem našel na špacíru s jedním správným chlápkem. U jedné cestičky, kde mi roste hřib borový, koukám na tuto krasavici. Její specifická aromatická vůně prozradila, že se jedná o tuto holubinku. Nedaleko roste jeden statný modřín, pod kterým se našel zároveň hřib dutonohý. Příští rok toto místo musím více specifikovat, bohužel za suchého počasí se objevila pouze tato plodnice…

Klobouk až 80 mm, v mládí polokulovitý, na okraji podvinutý, později plochý, uprostřed mělce vmáčklý, středně masitý, zrnitě až hrbolkatě brázditý, okrově žlutý nebo medově okrový, někdy s rezavě hnědavým odstínem, později hnědě nebo hněděrezavě skvrnitý. Pokožka tenká, pružná, za vlhka lepkavá, za sucha matně lesklá, slupitelná do 1/3 klobouku.

Lupeny vysoké až 8 mm, tenké, v mládí husté, později prořídlé, křehké, úzce připojené ke třeni, v mládí bělavé, pak světle smetanové, ve stáří rezavějící až hnědnoucí.

Třeň až 90 mm, válcovitý, v mládí tvrdý a plný, později pod tlustší korovitou vrstvou houbovitě změklý sklípkan, podélně jemně rýhovaný, bělavý, odspodu rezavějící, hnědnoucí.

Dužnina v mládí tvrdá, později změklá, bílá, ve spodní části třeně rezavějící s intenzivní vůní po hořkých mandlích a palčivou chutí.

Doba výskytu: červenec až září

Roste nehojně v listnatých lesích, nejčastěji pod duby, habry, méně často pod jehličnany, pod borovicemi, jak na kyselých, tak vápenitých půdách.

Možná záměna

Podle vůně dobře určitelný druh, po hořkých mandlích sice nevoní, ale jsou si velmi podobné makroskopicky. Možná je nejedlá holubinka smrdutá (R. foetens) a holubinka zápašná (R. subfoetens).

Autor textu: Dalibor Marounek

Recepty ONLine.cz