Černorosol uťatý – Exidia glandulosa

(Bull.) Fr.

IX. – IV.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Auriculariales – boltcovitkotvaré » čeleď Auriculariaceae – boltcovitkovité

Vědecká synonyma

Auricularia truncata(Fr.) Fuckel
Exidia glandulosa f. lobata Neuhoff
Exidia glandulosa subsp. strigosa P. Karst.
Exidia spiculosa (Pers.) Sommerf.
Exidia strigosa (P. Karst.) P. Karst.
Exidia truncata Fr.
Gyraria spiculosa (Pers.) Gray
Tremella atra Fr.
Tremella glandulosa Bull.
Tremella nigricans var. glandulosa (Bull.) Bull.

Další názvy

= černorosol sekaný

Popis

Plodnice 1-6 cm v průměru, 1-4 cm vysoká, káčovitá, kadeřavě trstnatá až terčovitá nebo polokulovitá, navzájem nesplývající. V mládí je ztuha rosolovitá. Ve stáří až převislá a měkká,
Vnitřní strana v mládí hladká, později sítnatě drsná, jakoby s malými štětinovitými bradavkami, matná , někdy až lesklá, barvy hnědočerné až černé.
Vnější strana je pokrytá malými kuželovitými bradavkami, směrem k místu upevnění také poněkud zřasená, matná, barvy černé až hnědočerné.
Dužnina rosolovitá a tuhá, ve stáří měkká.
Výtrusný prach bílý, výrusy válečkovité, rohlíkovitě prohnuté, průhledné, hladké, velikosti 12-23 x 4-7 µm.

Ekologie

Výskyt září až duben na starých dubech a lípách, někdy i na jiných listnáčích (líska obecná, Corylus avellana). Celkem vzácný.

Nejedlý.

Možné záměny

Klikatka černá (Bulgaria inquinans)která nemá zprohýbané a černé plodnice a roste převážně na dubových nebo bukových kmenech a je též nejedlá.
Boltcovitka ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), která však má hnědé až červenohnědé plodnice a je jedlá.
Rosolovka listovitá (Tremella foliacea, která je hnědožlutá až hnědá až skořicově hnědá a je nejedlá.
Černorosol bukový (Exidia nigricans), který nemá knoflíkovité plodnice, které nerostou jednotlivě a na spodní straně nejsou zřasené.

Zajímavosti

Za tepla vysychá, ale za deštivého a vlhkého počasí opět oživuje. Dosti autorů uvádí též synonym Exidia glandulosa (Bull.) Fr. Stejný jako u Černorosolu bukového.

Literatura

Internetové stránky 2005.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 319.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 51.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 34, 108, 109.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 102, 120.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 20, 55.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 90.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 45.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 60

Autor: Standa Jirásek