Štítovka hlízečkatá – Pluteus semibulbosus

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Pluteaceae – štítovkovité

Agaricus semibulbosusLasch

Klobouk 0,5-3 cm v průměru, vyklenutý až plochý, tenkomasý, radiálně vrásčitý, jemně zrnitý, průsvitný, barvy bílé až nahnědlé nebo světle okrové.
Lupeny v mládí barvy bílé, později růžové až špinavě růžové.
Třeň 2-3,5 cm dlouhý a 0,2-0,5 cm tlustý, válcovitý, na bázi má často odsedlou hlízku, je jemně plstnatý, barvy bílé.
Dužnina chuť nevýrazná, vůně nevýrazná.
Výtrusný prach růžový, výtrusy vejčitě kulovité, hladké, velikosti 6-8 x 5-7 µm.

Výskyt červen až říjen na pařezech, ležících kmenech a věvích, nebo rozkládajícím dřevě listnáčů jako jsou habry buky, topoly nebo břízy.

Jedlá.

Někteří autoři ji uvádějí jako nejedlou. Vcelku je dosti vzácná.

Štítovka sametonohá (Pluteus plautus) má tmavší klobouk, jiné některé makroskopické znaky, roste na jehličňanech a ve stáří má někdy hnědé ostří lupenů. Je jedlá. Štítovka chudobná (Pluteus depauperatus) jež má také tmavší barvu a jené mikroskopické znaky. Je jedlá.

Internetové stránky 2014.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 357.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 217.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 412.

Autor: Standa Jirásek