Vláknice zemní – Inocybe geophylla

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Inocybaceae

Klobouk až 40mm, zvoncovitý, kuželovitý až téměř plochý, často s hrbolkem, na okraji v mládí ze zbytky vela, ve stáří mizí, bílý, později s okrovým nádechem, hedvábitý, hladký nebo vláknitý. Lupeny jsou bělavé, poté světle okrové až žlutohnědé, někdy s olivovým nádechem s bílým vločkatým ostřím. Třeň až 50 mm, válcovitý, na vrcholu ojíněný až chloupkatý, níže jemně vláknitý, bělavý, ve stáří slabě okrový. Dužnina má spermatickou vůni i chuť.

srpen až listopad

Roste hojně v listnatých a také jehličnatých lesích, především na bohatších půdách. Stejně hojná je její fialová odrůda var. lilacina s fialovým, na středu vybledajícím kloboukem

Vláknice zemní je jedovatá houba, do kuchyně nepatří.

Dobře určitelný druh podle zápachu a velikosti.

Rod vláknice (Inocybe) obsahuje kolem 80 druhů, ani jeden druh není jedlý, většina druhů je nejedlých, některé druhy jedovaté, nejznámější je vláknice začervenalá (Inocybe erubescens), která může způsobit i smrtelné otravy.

Autor textu: Dalibor Marounek (receptyOnLine.cz)