Stročkovec kyjovitý – Gomphus clavatus

(Pers.) Gray

VII. – X.

Netržní – chráněný

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Gomphales » čeleď Gomphaceae – stročkovcovité

Vědecká synonyma

Cantharellus brevipesPeck
Cantharellus clavatus (Pers.) Fr.
Clavaria elveloides Wulfen
Craterellus clavatus (Pers.) Fr.
Gomphora clavata (Pers.) Fr.
Gomphus truncatus (Schmidel) Pers.
Merulius brevipes (Peck) Kuntze
Merulius clavatus Pers.
Nevrophyllum clavatum (Pers.) Pat.
Trombetta clavata (Pers.) Kuntze

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie CR (kriticky ohrožený).

http://www.youtube.com/watch?v=KW3m_R8lhrA

Stročkovec kyjovitý roste v létě a na podzim ve stinných jehličnatých lesích v jehličí, často ve skupinách a trsech. Někdy tvoří i celé pruhy a kruhy pod jedlemi, zejména v horských a podhorských lesích, zřídka i v nižších polohách. V poslední době je stále vzácnější, protože provázela původní smíšené porosty jedlobukové, kde rostla pod jedlemi z přirozeného zmlazení, s nimiž pravděpodobně tvoří mykorrhizy. Roste několik let na tom samém místě. Tato skupinka rostla vzrostlé smrkové monokultuře, která přecházela v bučinu, s roztroušenou jedlí. Tento druh je kriticky ohrožený, čili by se měl chránit!

Popis

Plodnice jsou vysoké až 120 mm a široké až 80 mm, v mládí až fialově červené, později vyblednou do masově růžové. Klobouk není odlišený od třeně. Často je nepravidelný, kyjovitého tvaru a dole přechází v zúžený třen. Lupeny jsou po třeni sbíhavé, nížíce spolu spojované, žebernaté, vidlené, masově fialové, ve stáří zažloutlé. Dužnina je bílá, dosti jemná a chutná, málo náchylná k červivění. Výtrusy jsou velké 10-12 * 4-5 um, válcovité, elipsoidní. Výtrusný prach je žlutavý.

Ekologie

Stročkovec kyjovitý roste spíše ve vyšších polohách, především pod jedlemi. Vyskytuje se nejvíce v srpnu, ale lze jej najít od července do září. Plodnice vyrůstají často v kruzích a po mnoho let na stejném místě.

Zajímavosti

Je to jedlá houba, s jemnou a masitou dužninou. Dnes je však již tato houba málo známá, neboť s ubývajícími jedlemi ubývá i ona. Zaměnit ji za jinou jedlou či jedovatou houbu prakticky nelze. Plodnice připomínají tvarem lišku, takže dříve se tato houba zařazovala k liškám a jmenovala se liška kyjovitá nebo fialová. Kromě toho má Stročkovec ještě různá lidová pojmenování, a to např. kornoutky, srnčí nebo jelení kopýtka, kopyta, botky, prstíčky, vojáčci, fajfky nebo ouška. K tvorbě tolika různých a docela případných názvů inspiroval jeho neobvyklý tvar. Lidová jména jsou z různých krajů Cech a Moravy a dokazují rozšíření a dávnou popularitu této houby.

Zdroj: atlashub.wz.cz.