Lupenopórka červenožlutá – Phylloporus pelletieri
Lupenopórka červenožlutá – Phylloporus pelletieri
(Lév.) Quél.
VI. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité
Vědecká synonyma
Agaricus paradoxusKalchbr.
Agaricus pelletieri Lév.
Boletus paradoxus (Kalchbr.) D.M. Hend.
Clitocybe pelletieri (Lév.) Gillet
Flammula paradoxa (Kalchbr.) Sacc.
Paxillus paradoxus (Kalchbr.) Cooke
Phylloporus paradoxus (Kalchbr.) Cleland
Phylloporus rhodoxanthus sensu auct. eur.
Phylloporus rhodoxanthus subsp. europaeus Singer
Xerocomus pelletieri (Lév.) Bresinsky & Manfr. Binder, in Bresinsky & Besl
Agaricus pelletieri Lév.
Boletus paradoxus (Kalchbr.) D.M. Hend.
Clitocybe pelletieri (Lév.) Gillet
Flammula paradoxa (Kalchbr.) Sacc.
Paxillus paradoxus (Kalchbr.) Cooke
Phylloporus paradoxus (Kalchbr.) Cleland
Phylloporus rhodoxanthus sensu auct. eur.
Phylloporus rhodoxanthus subsp. europaeus Singer
Xerocomus pelletieri (Lév.) Bresinsky & Manfr. Binder, in Bresinsky & Besl
Popis
Klobouk 2-10 cm v průměru, masitý, v mládí polokulovitý, jemně plstnatý, barvy červenavě až purpurově hnědé, okraj podvinutý, někdy s olivovým nádechem, ve stáří je však téměř plochý a nepravidelný.
Lupeny jsou sbíhavé, nepravidelné, řídké, široké, příčně pospojované žilkami, nebo vidlené a snadno oddělitelné. Barva v mládí zlatožlutá, později a pomačkáním přechází až do olivově hnědé.
Třeň 3-10 cm vysoký, 0,5-2 cm tlustý často rostoucí mimo střed a dosti často mírně vřetenovitý, dolů ztenčený. Barva podkladu je žlutá a je červenohnědě až fialově hnědě jemně vločkatá nebo rýhovaná.
Dužnina v klobouku je barvy světla a ve třeni sytěji žlutá. Na řezu barvu nemění. Chuť i vůně jsou nenápadné.
Výtrusný prach je barvy olivové, nebo hnědoolivové. Výtrusy jsou válcovitě elipsoidní až vřetenovité, barvy žlutavé a velikosti 10-14 x 3,5-5 µm.
Lupeny jsou sbíhavé, nepravidelné, řídké, široké, příčně pospojované žilkami, nebo vidlené a snadno oddělitelné. Barva v mládí zlatožlutá, později a pomačkáním přechází až do olivově hnědé.
Třeň 3-10 cm vysoký, 0,5-2 cm tlustý často rostoucí mimo střed a dosti často mírně vřetenovitý, dolů ztenčený. Barva podkladu je žlutá a je červenohnědě až fialově hnědě jemně vločkatá nebo rýhovaná.
Dužnina v klobouku je barvy světla a ve třeni sytěji žlutá. Na řezu barvu nemění. Chuť i vůně jsou nenápadné.
Výtrusný prach je barvy olivové, nebo hnědoolivové. Výtrusy jsou válcovitě elipsoidní až vřetenovité, barvy žlutavé a velikosti 10-14 x 3,5-5 µm.
Ekologie
Výskyt červen až říjen, většinou jednotlivě v listnatých i jehličnatých lesích na písčitých kyselých půdách, ochuzených kyselých nížinných bučinách. Upřednostňuje pahorkatiny.
Jedlá.
Zajímavosti
Tvoří přechod mezi hřibovitými a lupenatými houbami. Pro řídký výskyt je dosti vzácná, vzhledem připomínající suchohřib. Na naleziště by bylo dobré upozornit nejbližšího člena mykologického kroužku a tato houby k jídlu nesbírat.
Literatura
Internetové stránky 2006.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 374.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 214.
Mykologický sborník č. 3-5, str. 55, rok 1970
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 83.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 374.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 214.
Mykologický sborník č. 3-5, str. 55, rok 1970
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 83.
Text:BioLib.cz, fotografie Ludmila Jirglová
foto Ludmila Jirglová
foto Ludmila Jirglová
foto Ludmila Jirglová
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář