Lesklokorka ploská – Ganoderma applanatum
Lesklokorka ploská – Ganoderma applanatum
(Pers.) Pat.
I. – XII.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Ganodermataceae – lesklokorkovité
Vědecká synonyma
Agaricus lipsiensis(Batsch) E.H.L. Krause
Boletus applanatus Pers.
Boletus lipsiensis Batsch
Elfvingia applanata (Pers.) P. Karst.
Elfvingia megaloma (Lév.) Murrill
Fomes applanatus (Pers.) Gillet
Fomes applanatus f. leucophaeus (Mont.) Lloyd
Fomes applanatus var. leucophaeus (Mont.) Cleland & Cheel
Fomes gelsicola Berl.
Fomes incrassatus (Berk.) Cooke
Boletus applanatus Pers.
Boletus lipsiensis Batsch
Elfvingia applanata (Pers.) P. Karst.
Elfvingia megaloma (Lév.) Murrill
Fomes applanatus (Pers.) Gillet
Fomes applanatus f. leucophaeus (Mont.) Lloyd
Fomes applanatus var. leucophaeus (Mont.) Cleland & Cheel
Fomes gelsicola Berl.
Fomes incrassatus (Berk.) Cooke
Popis
Plodnice vytrvalá, střechovitá, plochá.
Klobouk 1 – 70 cm v průměru, 5-30 cm vysoký a 2-10 cm silný, polokruhovitý, bokem přirostlý, poměrně tenký, plochý, na povrchu polokruhovitě brázditý a hrbolatý, hladký, s pružnou kůrou. Barvy světle hnědé, skořicové, šedohnědé až černé, často poprášený kakaově až rezavě hnědými sporami. Okraj zvlněný, ostrý, barvy bílé.
Rourky 0,5-2 cm dlouhé, bílé, více vrstevné, barvy kaštanové. Póry drobné 0,15 až 0,25 mm, okrouhlé, bílé až smetanové, ve stáří a pomačkáním hnědnoucí.
Dužnina korkovitá až dřevnatá, vláknitá. Barvy hnědé, až tmavohnědé, často bělavě skvrnitá, vůně houbová.
Výtrusný prach bílý, výtrusy vejčitě kulovité, dvoublanné, velikosti 7-9 x 2,5-6,5 µm.
Klobouk 1 – 70 cm v průměru, 5-30 cm vysoký a 2-10 cm silný, polokruhovitý, bokem přirostlý, poměrně tenký, plochý, na povrchu polokruhovitě brázditý a hrbolatý, hladký, s pružnou kůrou. Barvy světle hnědé, skořicové, šedohnědé až černé, často poprášený kakaově až rezavě hnědými sporami. Okraj zvlněný, ostrý, barvy bílé.
Rourky 0,5-2 cm dlouhé, bílé, více vrstevné, barvy kaštanové. Póry drobné 0,15 až 0,25 mm, okrouhlé, bílé až smetanové, ve stáří a pomačkáním hnědnoucí.
Dužnina korkovitá až dřevnatá, vláknitá. Barvy hnědé, až tmavohnědé, často bělavě skvrnitá, vůně houbová.
Výtrusný prach bílý, výtrusy vejčitě kulovité, dvoublanné, velikosti 7-9 x 2,5-6,5 µm.
Ekologie
Výskyt: Leden až prosinec hojně na živých i odumřelých kmenech listnáčů, například bucích, břízách, habrech, olších třešních, jasanech, topolech, řidčeji na jehličnanech. Najdeme ji v olšinách na víceméně rašelinných půdách a lužních lesích s olší a jilmem, ochuzených kyselých nížinných bučinách kde rozkládá odumřelou dřevní hmotu.
Nejedlá.
Možné záměny
Lesklokorka tmavá (Ganoderma adspersum), která má jinou velikost výtrusů a nevýraznou žlutou zónu za bílým okrajem. Je též nejedlá.
Zajímavosti
Na spodní straně můžeme občas nalézt soudečkovité hálky mouchy Agathomyia wankowiczii.
Póry jsou dobře vidět při zvětšení lupou. Tato houba o ploše 929 cm² vyprodukovala za 6 měsíců 5,5 triliónu spor. Je to skoro kosmopolitní druh. Napadá i dub severní (=červený) (Quercus rubra).
Největší plodnice v poslední době byla nalezena J. Dudou na hoře Mionší u Jablunkova na pahýlu dubu, 31. 8. 1961. Byla vystavena na výstavě v Opavě a posléze uložena ve sbírkách Slezského muzea v Opavě. Její rozměry jsou 180 x 80 x 60 cm a váha 96 kg.
Póry jsou dobře vidět při zvětšení lupou. Tato houba o ploše 929 cm² vyprodukovala za 6 měsíců 5,5 triliónu spor. Je to skoro kosmopolitní druh. Napadá i dub severní (=červený) (Quercus rubra).
Největší plodnice v poslední době byla nalezena J. Dudou na hoře Mionší u Jablunkova na pahýlu dubu, 31. 8. 1961. Byla vystavena na výstavě v Opavě a posléze uložena ve sbírkách Slezského muzea v Opavě. Její rozměry jsou 180 x 80 x 60 cm a váha 96 kg.
Literatura
Internetové stránky 2005.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 188.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 278, 279.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 106.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 19, 24, 132.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 76.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 43, 51, 123, 190, 194.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 19, 85, 104, 128, 185.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 188.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 278, 279.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 106.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 19, 24, 132.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 76.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 43, 51, 123, 190, 194.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 19, 85, 104, 128, 185.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář