Baňka velkokališná – Sarcosphaera coronaria

(Jacq.) J. Schröt.

Baňka velkokališná sněžná – Sarcoshaera coronaria var. nivea

V. – VII.

Jedovatá

říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Pezizaceae – kustřebkovité

Vědecká synonyma

Peziza coronaria Jacq.
Peziza crassa Santi
Peziza eximia Durieu & Lév.
Pustularia coronaria (Jacq.) Rehm
Sarcosphaera crassa (Santi & Steudel) Pouzar
Sarcosphaera eximia (Durieu & Lév.) Maire
Sepultaria coronaria (Jacq.) Massee

Jedná se o askomycet z čeledi Pezizaceae, jež je v Červeném seznamu hub ČR uváděn jako EN – ohrožený druh.

Plodnice je nejprve kulovitá až polokulovitá, celá uzavřená. Záhy, často ještě pod povrchem půdy, se začne na apikální části tvořit ruptura, která mívá hvězdicovitý tvar. Je to dáno ztenčením dužniny v oblasti apexu. V dospělosti je miskovitá či pohárkovitá, nakonec téměř plošně rozevřená. Plodnice rozpukává na 4 – 10 částí a vypadá jako květ tulipánu. Fertilní vnitřní část je zprvu jemně fialová, nafialovělá s postupnou maturací plodnice až temně fialová, hnědofialová až hnědá, hladká. Vzácně se můžeme setkat s tím, že pigmentace fertilní části chybí a plodnice je celá čistě bílá. Poté hovoříme o baňce velkokališné sněžné – Sarcosphaera coronaria var. nivea.

Dužnina je tenká, voskovitá, velice křehká a i pod jemným tlakem snadno zlomitelná. Sterilní vnější část je bledě okrová, nahnědlá, nebo bílá s okrovými fenomeny. Výtrusný prach je bílý, při vdechnutí vcelku silně dráždí oropharyngeální sliznici.

Výtrusy jsou 15 – 18 x 8 -10 µm velké, elipsoidní, bezbarvé, hladké, obsahující olejové kapky – olej je pro výtrus zásobní látka, ze které čerpá živiny při klíčení. V asku je osm výtrusů v jedné řadě nad sebou.

Vůně je nenápadná, chuť nevýrazná.

Ekologie: baňka velkokališná roste velice vzácně od května do července na prohřátých, většinou jižních, xerotermních stráních v jehličnatých a smíšených lesích na půdách bohatých na vápenec. Též se dá najít na půdách jílovitých. Roste zejména pod smrky a borovicemi, ale jsou známy i případy, kdy vyrostla pod modříny a buky. Roste jednotlivě, když je příznivý rok, může růst i ve velice početných skupinách.

Využití: jedná se o prudce jedovatý druh, který může zvláště při požití za syrova způsobit velmi vážné zdravotní potíže, v některých případech i smrt. Otrava baňkou velkokališnou se projevuje již několik hodin po pozření pokrmu z ní připraveného. Nejdříve začne stoupat tělesná teplota a krevní tlak, posléze se dostaví silné zvracení, žaludeční křeče a silný vodnatý průjem. Při podezření na otravu touto houbou je nutné neprodleně zavolat RZS a po převozu do nemocnice postiženému vypumpovat žaludek a nasadit fyziologický roztok s glukózou + další doplňující medikamenty, absorbenty toxinů. Toxiny obsažené v baňce velkokališné promptně napadají hepatocyty a dochází k destrukci jaterní tkáně a dalšímu vstřebávání toxinů do krve. Z krve se mohou, při vyšší koncentraci, dostat i přes hematoencefalickou barieru v mozku a napadnout motorické i senzitivní neurony a narušit nebo zcela vyřadit elektrochemický potenciál, v některých případech mohou zcela narušit konformaci v myelinu. To může mít za následek kolaps postiženého a v závislosti na lokaci postiženého místa (tkáně) např. zástavu dýchání, poruchy hybnosti, srdeční arytmii aj.

Krásné povídání Petra Nouzovského.