Zrnivka žraločí – Cystoderma carcharias

(Pers. ex Secr.) Fayod

VIII. – XI.

Nejedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Agaricaceae – pečárkovité

Vědecká synonyma

Agaricus carchariusPers.
Agaricus granulosus var. carcharias (Pers.) Fr.
Lepiota carcharias (Pers.) P. Karst.
Lepiota granulosa var. carcharias (Pers.) P. Kumm.

http://www.youtube.com/watch?v=ZSdt8bdVq_0

Poměrně hojná a pohledná houba rostoucí na zemi v opadu jehličnanů, méně často listnáčů, na kyselých i zásaditých, vždy však humózních půdách, což platí pro tento kraj. Nejvíce se mi tu vyskytuje v mladých dvacetiletých smrčinách, ve velkém jehličnatém humusu. Má nepříjemný zatuchlý pach. Je nejedlá. Zaměnitelná s dalšími zrnivkami (osikovou, rumělkovou). Pro zrnivky je charakteristický jemně zrníčkatý povrch klobouku. Mezi nejběžnější druhy patří zrnivka osinková, která se dá dokonce kuchyňsky využít, ale neroste tak často.

Popis

Nejedlá. Zrnivka žraločí je nejedlá houba, v kuchyni zcela bez využití.

Doba výskytu: srpen až listopad

Roste hojně na opadu v jehličnatých lesích hlavně pod borovicemi, smrky a modříny, nehojně i v listnáčích.

Klobouk až 60 mm, v mládí kuželovitý, později zvoncovitý až plochý, s hrbolkem, na okraji se zbytky vela, jemně zrnitý,

bělavý až našedlý, často s růžovým nebo hnědým nádechem. Lupeny jsou široce připojené a zoubkem sbíhavé.

Třeň až 70 mm, na bázi obvykle mírně ztloustlý, pod prstenem jemně vločkatý, zbarvený stejně jako klobouk, prsten, výrazný, blanitý, nálevkovitý, na svrchní straně hladký a bílý na spodní, zrnitý. Dužnina bělavá s nepříjemně zatuchlým pachem.

Možná záměna:

Podobný zatuchlý pach má zrnivka klamná (Cystoderma fallax), která roste nehojně v jehličnatých lesích, bílý klobouk má také zrnivka Ambrosiova (Cystoderma ambrosii), která roste vzácně pod modříny.

Autor textu: D. Marounek