Líha srostlá – Lyophyllum connatum

(Schum.) Sing.

VII. – XI.

Jedovatá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Lyophyllaceae

Vědecká synonyma

Agaricus connatusSchumach.
Clitocybe connata (Schumach.) Gillet
Tricholoma connatum (Schumach.) Ricken

Tento druh houby moc nepotkávám. Našel jsem ji všehovšudy třikrát a to vždy když ještě nebyl fotoaparát. Naposled letos, ale zrovna nebyla nálada na nové určování a fotografování, přesto se utrhlo několik plodnic, co kdyby náhodou byl čas a chuť na určovačku. Při fotografování nejmenovaného druhu houby byla chvilka. Z kapes se vytály tři plodnice houby, které mi na první pohled připadaly jako mechovky, ale třeň, stavba klobouku a vůně mi charakterizovala na líhu srostlou. Tímto si zhotovuji fotografie a myslím na místo, které musím navštívit, kvůli novým a lepším fotografiím. Bohužel se nevracelo tímto směrem, tudíž houby nevyfotografované v přirozeném prostředí. Po týdnu navštěvuji toto místo, ale bohužel houby byly za zenitem, čili musí stačit tato fotografie. Při sběru hub na houbařskou výstavu se z tohohle místa houba trhala a též byla Jirkou Burelem určená, jako líha srostlá. Při čichnutí byla hodně cítit aromaticky. Podle popisu přesně sedí. Je udávaná jako jedovatá.

Popis

Klobouk 3 – 15 cm v průměru v mládí téměř polokulovitý, později sklenutý s podvinutým okrajem, v dospělosti plochý, s ostrým a nepravidelně zvlněným okrajem, ojíněný, lysý, hladký, bílý, někdy s hnědými či šedými skvrnami.
Lupeny husté, bělavé až světle hnědavé s modravým odstínem, krátce sbíhající na třeň.
Třeň 3,5 – 12 cm vysoký, 0,6 – 2 cm tlustý, válcovitý až břichatý, pevný, bělavý až krémový, na bázi ztenčený a s ostatními třeni srostlý v hlízu. V mládí plný, později dutý, u vrcholu vločkatý.
Dužnina tence masitá, dosti tuhá až chrupavčitá, hlavně ve třeni. Barvy bělavé, chuť slabě moučná, vůně slabě lihově nakyslá připomínající dymnivku dutou.
Výtrusný prach bílý, výtrusy válcovité až podlouhle elipsoidní, hladké, bezbarvé a neamyloidní, velikost 6-8 x 2-4,5 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad dosti hojně většinou v trsech, ve všech lesích, hlavně podél cest, nebo přímo na cestách, trávě a křoví, v porostech kopřiv a na všech stanovištích bohatých na dusík, většinou v trsech, které jsou na bázi srostlé.

Jedovatá.

Možné záměny

Strmělka listomilná (Clitocybe phyllophila) která je menší, neroste na stanovištích bohatých na dusík, nemá chrupavčitou konzistenci a modravý odstín v lupenech, ale má třeň na bázi plstnatý. Voní po anýzu a je také jedovatá.

Strmělka potůčková (Clitocybe rivulosa) která je taktéž menší a má tence masitý, v dospělosti nálevkovitý klobouk a otlačením hnědorůžoví. Je jedovatá.
Mechovka obecná (Clitopilus prunulus) má růžové lupeny a je jedlá.

Zajímavosti

Dříve byla uváděna jako jedlá. Byly v ní nalezeny dvě mutagenní látky, které nezpůsobují přímou otravu. Častým používáním ale mohou vyvolat rakovinné bujení. Lze odlišit od jiných strmělek tím, že její dužnina se zelenou skalicí barví na fialovo, později růžoví. Connatum znamená srostlý.

Literatura

Internetové stránky 2005.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 216.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str.189.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 502.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 175.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 173.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 102.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 66.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 134, 142.

Zdrojový popis: BioLib.cz