Houby na Hlinecku

Čirůvka žlutohnědá – Tricholoma fulvum

Čirůvka žlutohnědá – Tricholoma fulvum

(DC. ex Fr.) Saac.

VII. – X.

Jedovatá

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Tricholomataceaečirůvkovité

Vědecká synonyma

Agaricus flavobrunneusFr.
Agaricus fulvus Bull.
Agaricus nictitans Fr.
Tricholoma flavobrunneum (Fr.) Kumm.
Tricholoma fulvum (Bull.) Sacc.
Tricholoma nictitans (Fr.) Gill.
Tricholoma pseudonictalis Bon.
Další názvy

= čirůvka plavohnědá
Tento druh čirůvky nalézám na několika místech v okolí Hlinska. Vždy je naleznu pod břízou. Pospolitě s kozákem březovým. Vyhovují jí zastíněná a mechová místa, kde se drží vlhko, ale též ji nalézám v trávě. Tato čirůvka voní po mouce – moučná vůně, jako jedna z mnoha čirůvek. Tento druh čirůvky je mírně jedovatý!

Popis

Klobouk 4-12 cm v průměru, sklenutý až plochý s malým tupým hrbolem, radiálně vrostle vláknitý, za vlhka slizký, za sucha lesklý, okraj hladký. Barvy oranžově hnědé až žlutohnědé, Nejtmavší je ve středu směrem k okraji je žlutorezavý. Okraj rýhovaný, v mládí podvinutý. Povrch slupitelný.
Lupeny poměrně husté, zoubkem přirostlé, nejdříve barvy bledožlutá, později žluté a ve stáří rezavějící, na ostří jsou červenohnědě skvrnité.
Třeň 4-15 cm vysoký, 0,8-2,5 cm tlustý, válcovitý, trochu břichatý, v mládí plný, později rourkovitý, na bázi ztenčený, vrostle vláknitý, slizký, holý, báze ztenčená, vřetenovitě kořenující. Barvy nahoře bělavý až světlehnědý, směrem k bázi tmavohnědý, po poranění červenohnědý. Na vrcholu třeně není ohraničená bílá zóna.
Dužnina v klobouku pevná , na středu klobouku dosti tlustá, bílá, ve třeni žlutá a v bázi třeně rezavohnědá. Vůně nepříjemná, po čerstvé mouce až trochu ředkvová, chuť moučná, někdy nahořklá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy hladké, bezbarvé, kulovitě vejcovité, velikosti 5-7 x 3-6 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až říjen, ve skupinách při cestách, listnaté lesy, březové hájky, smíšené lesy s převahou bříz někdy i ve smrčinách. Upřednostňuje břízy a smrky, vlhčí místa a nevápenatou písčitou půdu.

Jedovatá.

Možné záměny

Čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum), jež má bílé lupeny i v dospělosti, klobouk červenokaštanový, bílou dužninu a silnou okurkově moučnou vůni i chuť. Roste v borových lesích a hájích. Je jedovatá.
Čirůvka střechovitá (Tricholoma imbricatum), jež má klobouk jemně šupinkatý a krémové lupeny. Je jedlá.
Čirůvka modřínová (Tricholoma psammopus), jež roste pod modříny. Je nejedlá.
Čirůvka osmahlá (Tricholoma ustale), jejíž dužnina je světlá a roste pod buky. Je nejedlá.
Čirůvka mýdlová (Tricholoma saponaceum), jež nemá žluté lupeny s hnědými skvrnami a neroste vždy jen pod břízami. Je jedovatá.

Zajímavosti

V některých atlasech uváděna jako nejedlá. Otrava se projevuje asi po 4 hodinách žaludeční nevolností, zvracením a průjmem. Je to mykorhizní houba vázána na břízu. Někteří autoři uvádějí tuto houbu pouze jako nejedlou.

Literatura

Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 165.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 60.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 496.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 183, 188.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 169.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 94.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 116.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 196.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 154.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 78.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 148.
Zdrojový popis: BioLib.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *