Vláknice Godeyova – Inocybe godeyi

Gillet., 1874

VI. – IX.

Jedovatá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Inocybaceae

Vědecká synonyma

Astrosporina boltonii(R. Heim) A. Pearson
Atrosporina boltonii (R. Heim) A. Pearson, 1943
Inocybe boltonii R. Heim, 1931
Inocybe godeyi var. rufescens Cooke, 1909
Inocybe rickenii R. Heim, 1931
Inocybe rubescens Gillet, 1883.

Další názvy

= vláknice Boltonova

Tento druh vláknice, vůbec neznám. Na Hlinecku jsem ji ještě nezahlédl, ani v nižších partiích okresu, kde jsou dubo habrové lesy. V tisku píšou, že ráda roste na vápenatém podlaží, což tu není, čili proto se mi tento druh vyhýbá.

V atlase ji mám díky, správným myko nadšencům, jako jsem já. Díky nim jsem měl tu čest si tento druh vláknice vyfotografovat. Hoši děkuji!

„Pozor“ je jedovatá!

Na Damyku má Bob pěkné mikrofotografie, které jsem si dovolil zapůjčit.

Popis

Klobouk 1,5-5 cm v průměru, široce kuželovitý někdy až plochý se zaobleným hrbolem, okraj bez vela, bílý až světle krémový, poraněním, stářím a otlačením červená. Celý jemně vláknitý, ve stáří šupinkatý.
Lupeny dosti husté, skoro volné, bělavé, ve stáří šedohnědé až žlutohnědé, ostří bíle vločkaté.
Třeň 1,5-8 cm vysoký, 0,3-0,8 cm tlustý, válcovitý, na bázi výrazně odsedle hlízovitý, celý ojíněný, bělavý, ve stáří oranžový až špinavě červený.

Dužnina bělavá, na řezu oranžovějící. Vůně spermatická, chuť nevýrazná.
Výtrusný prach je hnědý, výtrusy jsou skoro mandlovité, barvy žlutohnědé, velikosti 8,5-12 x 5,5-7 µm.

Ekologie

Výskyt červen až září, jednotlivě nebo ve skupinách, xerotermní dubo-habrové háje na vápencích, vysoké doubravy na nevápenatých hlinitých a písčitých půdách, ale i v kyselých doubravách, listnaté lesy pod buky, duby, lipami, lískami, břízami olšemi i habry na vápencové půdě. Upřednostňuje teplejší oblasti a vápencovou půdu.

Jedovatá.

Možné záměny

vláknice Patouillardova (Inocybe patouillardii) – jedovatá.

Zajímavosti

Nepříliš vzácná, dobře rozeznatelná červenáním a výrazně hlíznatým třeněm. Svým obsahem muskarinu 0,111-0,16‰ se řadí mezi slabě jedovaté houby. Je to mykorhizní druh.

Literatura

Internetové stránky 2006.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 284.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str.186.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 193.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 56, 71.

Zdrojový popis: BioLib.cz