Kropenatec otavní – Panaeolina foenisecii
Kropenatec otavní – Panaeolina foenisecii
(Pers. Ex Fr.) R. Maire
V. – X.
Jedovatý
Vědecká synonyma
Agaricus foeniseciiPers.
Drosophila foenisecii (Pers.) Quél.
Panaeolus foenisecii (Pers.) J. Schröt.
Prunulus foenisecii (Pers.) Gray
Psathyra foenisecii (Pers.) G. Bertrand
Psathyrella foenisecii (Pers.) A.H. Sm.
Psilocybe foenisecii (Pers.) Quél.
Drosophila foenisecii (Pers.) Quél.
Panaeolus foenisecii (Pers.) J. Schröt.
Prunulus foenisecii (Pers.) Gray
Psathyra foenisecii (Pers.) G. Bertrand
Psathyrella foenisecii (Pers.) A.H. Sm.
Psilocybe foenisecii (Pers.) Quél.
Další názvy
= kropenatec otavový
= mrvel otavní
= mrvel otavní
Tento druh kropenatce je na Hlinecku dosti hojný. Objevuje se hodně na posečených zahradách. Lidé mi volají, že jim rostou nějaké houby na zahradách a většinou se jedná o tento druh. Též tohoto kropenatce nacházím na okolních loukách, ve všech stádiích růstu, který Vám nyní představuji. Od mladých plodnic do starých. Pozor tento druh je mírně jedovatý. Obsahuje malé množství psychoaktivních látek z okruhu psilocybinu.Popis
Klobouk 1-4 cm v průměru, v mládí polokulovitý až tupě kuželovitý, později rozloženě zvoncovitý, hladký nebo jemně vrásčitý, lysý, matný a hygrofánní. Barvy červenohnědé až čokoládové, za sucha smetanově kožově zbarvený s tmavším středem a pruhem na okraji.
Lupeny nepříliš husté, zoubkem připojené, světle šedohnědé, později tmavohnědé, šedě nebo hnědě mramorované, ostřísvětle vločkaté.
Třeň 3-8 cm vysoký, 0,1-0,3 cm tlustý, válcovitý, lámavý, rourkovitý, hladký, hedvábitý, nahoře jakoby poprášený. Barvy smetanové, špinavě bledé nebo hnědavé, směrem k bázi hnědý.
Dužnina tenká, špinavě smetanová až tmavohnědá, chuti mírné, vůně příjemná kořeněná až houbová.
Výtrusný prach černohnědý, výtrusy průsvitné, úzce citrónovité, jemně bradavčité, barvy kalně hnědavé, velikost 12-15 x 7-8,5 µm.
Lupeny nepříliš husté, zoubkem připojené, světle šedohnědé, později tmavohnědé, šedě nebo hnědě mramorované, ostřísvětle vločkaté.
Třeň 3-8 cm vysoký, 0,1-0,3 cm tlustý, válcovitý, lámavý, rourkovitý, hladký, hedvábitý, nahoře jakoby poprášený. Barvy smetanové, špinavě bledé nebo hnědavé, směrem k bázi hnědý.
Dužnina tenká, špinavě smetanová až tmavohnědá, chuti mírné, vůně příjemná kořeněná až houbová.
Výtrusný prach černohnědý, výtrusy průsvitné, úzce citrónovité, jemně bradavčité, barvy kalně hnědavé, velikost 12-15 x 7-8,5 µm.
Ekologie
Výskyt květen až říjen, hojně v parcích, sadech a zahradách, od nížin do podhorského stupně na obhospodařovaných loukách. Upřednostňuje humózní hlinité i písčité půdy.
Jedovatý.
Zajímavosti
Rozkládá opad. Někteří autoři jej zařazují i do rodu Psilocybe.
Literatura
Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 234.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 163.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 608.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 259.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 198.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 362, 391.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 234.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 163.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 608.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 259.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 198.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 362, 391.
Zdrojový popis: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář