Houby na Hlinecku

Ryzec šeredný – Lactarius turpis

Ryzec šeredný – Lactarius turpis

(Weinm.) Fr.

VII. – X.

Jedovatý

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Russulalesholubinkotvaré » čeleď Russulaceaeholubinkovité

Vědecká synonyma

Agaricus turpisFr.
Lactarius necator (J. F. Gmel.) P. Karst
Lactifluus plumbeus (Bull.) Roussel
Lactifluus plumbeus (Bull.) Kuntze
Lactifluus turpis (Weinm.) Kuntze
Tento druh ryzce je na Hlinecku velmi hojný. Ryzce šeredného nalézám ve všech typech zdejších porostů. Nejvíce však v březových hájích, na loukách s přítomnosti břízy bělokoré, krajích lesů a cest. Vyhovuje mu nevápenité prostředí, což zdejší kraj má. Ryzce šeredného lehce přehlédneme. Splývá s travou. Několikrát se mi podařilo na tento druh nechtíc šlápnout. Vždy pod nohou pěkně rupne. Jeho plodnice je masivně tvrdá. I z ryzce šeredného teče bílé mléko, které je velmi palčivé! Tento druh houby je nejedlý.

V Rusku se prý tento ryzec nakládá do octového nálevu a dokonce jsem i četl, že z této houby Rusové dělají pálenku ;-).

Popis

Klobouk: Průměr 50 – 170mm, zprvu nízce sklenutý, na středu téměř vmáčklý, bez hrbolu, na okraji dlouho podvinutý, za vlhka slizký, nápadně tvrdý, nepásovaný, špinavě olivově zelený, olivově hnědý až téměř černohnědý.

Lupeny: jsou úzké, husté, mírně sbíhavé, nestejně dlouhé, za vlhka slzící, zprvu bělavé nebo nažloutlé, potom špinavě žluté, po otlačení a ve stáří tmavnoucí.

Třeň: 30-70 x 10-25mm široký, válcovitý, nakonec dutý, za vlhka slizký, za sucha lesklý, někdy ďubkatý až jamkatý, svétle olivový, zelenavý nebo tmavě špinavě olivový, ve stáří s černavým nádechem.

Dužnina: je tlustá, tvrdá, špinavě žlutavá, pod pokožkou klobouku olivově hnědá, na řezu trochu hnědnoucí; má ostře palčivou chuť a nevýraznou vůni.

Mléko: je bílé, ostře palčivé.

Výtrusný prach: Bílý.

Výtrusy: 6-8 x 5,5-6,5 µm velké, bezbarvé, kulovité až oválné, na povrchu s osténky a žebry, které spolu tvoří hřebínkovité útvary.

Možná záměna: za Ryzec zelený (Lactarius blennius), který je menší, bez černavých tónů, má kruhovitě skvrnitě pásovaný klobouk a roste v bučinách.

POZOR!


Dříve byl uváděn jako jedlý, ale v souvislosti s objevením obsahu látky necatorin nelze konzumaci doporučit. Název je odvozen od dříve používaného názvu této houby L necator. Necatorin má podle vyjádření chemiků mutační účinky (změna dědičných vlastností, rakovinotvorné účinky). Působení na člověka prozatím nebylo dostatečně prokázáno.

Výskyt


Roste hojně jednotlivě nebo ve skupinách v listnatých i jehličnatých lesích, především pod smrky a břízami.
Zdrojový popis: Houbaření.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *