Houby na Hlinecku

Choroš smolonohý – Royoporus badius

Choroš smolonohý – Royoporus badius

(Pers.) A.B. De

VI. – X.

Nejedlý

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Polyporaleschorošotvaré » čeleď Polyporaceaechorošovité

Vědecká synonyma

Boletus badiusPers.
Boletus durus Timm
Boletus perennis Batsch
Favolus trachypus Berk. & Mont.
Grifola badia (Pers.) Gray
Leucoporus picipes (Fr.) Quél.
Melanopus picipes (Fr.) Pat.
Polyporellus badius (Pers.) Imazeki
Polyporellus picipes (Fr.) P. Karst.
Polyporus badius (Pers.) Schwein.
Další názvy
= choroš hnědý
Tento druh mi roste nejvíce v pralesích Žákova hora a prales Polom. Též jej nacházím buko olšině na starém kmeni buku u řeky Chrudimky. V pralesním prostoru roste, na tlejících kmenech buků viz fotografie. Tento druh má krásné zbarvení a je nejedlý.

Popis

Plodnice je jednoletá, ploše nálevkovitá až vějířovitá.
Klobouk 2-25 cm v průměru, okrouhlý až ledvinovitý, plochý ale i vtlačený, tenký, jemně plstnatý, bývá i jemně vrásčitý, masitě kožovitý, později lysý, lesklý, barvy kaštanově hnědé až červenohnědé. Okraj je ostrý, tenký, zvlněný, světle kaštanový až nažloutlý. Za sucha bývá dosti křehký.
Rourky sbíhavé, krátké, barvy okrové, póry dosti drobné, okrouhlé až hranaté, barvy nejdříve bílé, později však smetanové až světle hnědé.
Třeň 1-5 cm vysoký, 0,5-2 cm tlustý, středový, někdy postraní, válcovitý nebo dolů se ztenčující, plstnatě sametový, barvy hnědočerné až černé. U vrcholu je většinou světlejší.
Dužnina tuhá, barvy bílé nebo nažloutlé, vůně neznatelné, chuť nevýrazná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé, velikosti 6-8 x 3,5-4 µm.

Ekologie

Výskyt červen až říjen ve vysokých doubravách na půdách hlinitých a písčitých, ale nevápenatých. Najdeme jej na rozkládajících se kmenech listnáčů, jako jsou topol, jasan, dub i buk. Upřednostňuje však, ale nejvíce vrby, nižší polohy a nivy řek.

Nejedlý.

Možné záměny

Choroš černonohý (Polyporus melanopus) – má na hyfách přezky a je nejedlý.

Zajímavosti

Třeň mívá někdy málo vyvinutý. Taktéž nemá přezky na hyfách. Na tomto choroši často najdeme cizopasit houbu nedohub oranžový (Hypomyces aurantius), která má subikulum oranžové.

Literatura

Internetové stránky 2005.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 131.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 284, 285, 286.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier str. 109.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str.131.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 88.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 72, 166.
Zdrojový popis: BioLib.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *