Houby na Hlinecku

Měkkouš kadeřavý – Plicaturopsis crispa

Měkkouš kadeřavý – Plicaturopsis crispa

(Fr.) Reid

I. – XII.

Nejedlý

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré

Vědecká synonyma

Cantharellus crispusPers.
Merulius crispus (Pers.) Pers.
Merulius fagineus Schrad.
Plicatura crispa (Pers.) Rea
Plicatura faginea (Schrad.) P. Karst.
Trogia crispa (Pers.) Fr.
Trombetta crispa (Pers.) Kuntze
Další názvy

= měkkouš bukový
Tento druh na Hlinecku roste dosti hojně, vyhovuje mu zdejší prostředí a nadmořská výška. Měkkouš je nenápadná houbička. Z vrchu vypadá nehezky, ale po otočení větve, větvičky, nebo na čem roste, zjišťujeme, že má krásné mušlovité kloboučky,opatřené na spodní části kloboučku drobnými žilnatými lištami, připomínajícími tak trochu lupeny. Roste převážně ve skupinách nebo řadách až několik metrů. Viz zdejší video. Větev měla kolem tří metrů a měkkouš si krásně rostl na celé její délce. Nalézám jej v pralesním biotopu převážně na buku, zde na Hlinecku většinou na lísce, bříze, olši, jeřábu i dokonce jsem měkkouše našel na plané třešni. Tento druh je nejedlý.

Popis

Plodnice kloboukaté, mušlovité nebo poskládané do vějířovitého tvaru s kratičkým třeňem, nebo přisedlé, rostoucí ve skupinách nebo řadách. Za čerstva jsou měkké a pružné, za sucha scvrklé a křehké.
Klobouk 0,5-2 cm v průměru, jemně plstnatý, soustředěně páskovaný, barvy bělavé, okrově šedé až šedavě hnědé, někdy až červenohnědé, okraj světlý, přívěskatý, s podvinutým lemem.
Rouško za mlada bílé s namodralým nádechem, je tvořeno žilnatými lištami, které jsou zvlněné, vidličnaté, vzájemně pospojované. Barvy jsou špinavě bělavé, šedoolivové nebo našedlé.
Třeň pokud je tak výstředný.
Výtrusný prach je bílý.

Ekologie

Výskyt leden až prosinec, na mrtvém dřevě listnáčů, buků, bříz a lísek. Upřednostňuje buky a horské oblasti. Najdeme v karpatských bučinách, ale i v českých horách není vzácností. Najdeme jej na kmenech i větvích.

Nejedlý.

Zajímavosti

Ačkoliv tvoří na spodní straně kloboučků žilnaté lišty, podobné lupenům, patří mezi kornatcovité houby. Lišty se od pravých lupenů liší vývojem a stavbou.

Literatura

Internetové stránky 2005.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 176.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 94.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 97.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 82, 124.
Popisový zdroj: BioLib.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *