Terčka šišková – Rutstroemia bulgarioides
Terčka šišková – Rutstroemia bulgarioides
(Rabenh.) P. Karst.
II. – V.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Leotiomycetes » řád Helotiales – voskovičkotvaré » čeleď Rutstroemiaceae – terčkovité
Vědecká synonyma
Chlorociboria bulgarioides(Rabenh.) C.S. Ramamurthi, Korf & L.R. Batra
Peziza bulgarioides Rabenh.
Piceomphale bulgarioides (Rabenh.) Svrcek 1957.
Peziza bulgarioides Rabenh.
Piceomphale bulgarioides (Rabenh.) Svrcek 1957.
Další názvy
= číšovka smrková
Po tomto druhu pasu už několik let, ale nikdy jsem nebyl úspěšný, až letos (2012), jdu na jednu procházku do smrkového lesa, natrhat si několik penízovek smrkových do polévky. Při uštipování hlaviček penízovek, koukám ne jednu šišku, na které se zobrazuje několik malých terčíků. Vždy jsem koukal na několik let staré šišky. Moje zjištění a nálezy jsou na rok, dva roky starých šiškách. Na starších se terčka objevila, když sousedila s jednoletou šiškou. Kdybych netrhal penízovky, nikdy na terčku nepřijdu. Jsou to taková miminka, že člověk musí lézt po čtyřech, aby miniatury zahlédl. Nyní už vím jak terčku hledat, tak jsem zkusil za tři dny jiný smrkový les, který mám za barákem. Hned po vstupu do lesa hledám nejmladší šišky a terčku objevuji. Moje hypotéza se potvrzuje, že terčky rostou na mladých smrkových šiškách. Uvidíme, jak budu úspěšný nadále. Tento druh je nejedlý, bez vůně a chuti.
Popis
Plodnice 0,3-1 cm v průměru, v mládí miskovitá, později plochá, okraj hladký a tmavší.
Rouško tmavě hnědé až černé, občas vrásčité.
Vnější strana je o něco světlejší.
Třeň krátký 0,3 – 0,6 cm, vzácně 1,5cm vysoký a poměrně tlustý rostoucí ze šupin šišek.
Dužnina chrupavčitá
Výtrusný prach – výtrusy průhledné, 6-9,5 x 3-5 µm velké.
Rouško tmavě hnědé až černé, občas vrásčité.
Vnější strana je o něco světlejší.
Třeň krátký 0,3 – 0,6 cm, vzácně 1,5cm vysoký a poměrně tlustý rostoucí ze šupin šišek.
Dužnina chrupavčitá
Výtrusný prach – výtrusy průhledné, 6-9,5 x 3-5 µm velké.
Ekologie
Výskyt v únor až květen v hustých skupinách, v horských lesích, smrkovýchmonokulturách, v rovinách i pahorkatinách na nevápenatých podložích, výlučně ve vlhku ležících smrkovýchšiškách, často ponořených do země, po sejití sněhu celkem hojně.
Nejedlá.
Nejedlá.
Literatura
Internetové stránky 2006.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 42, 43.
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 159
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 22.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 91 (příloha ½).
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 42, 43.
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 159
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 22.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 91 (příloha ½).
Zdrojový popis: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář