Stroček trubkovitý – Craterellus cornucopioides

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Cantharellales – liškotvaré » čeleď Cantharellaceae – liškovité

Cantharellus cornucopioides(L.) Fr.
Craterella cornucopioides (L.) Pers.
Craterellus ochrosporus Burt
Dendrosarcus cornucopioides (Pers.) Kuntze
Helvella cornucopioides (L.) Bull.
Merulius purpureus With.
Octospora cornucopioides (L.) Timm
Pezicula cornucopioides (L.) Paulet
Peziza cornucopioides L.
Pleurotus cornucopioides (Pers.) Gillet

= stroček rohovitý

Plodnice je 3-20 cm vysoká.
Klobouk 3-10 cm v průměru, na okraji zprohýbaný, šupinkatý, dlouze a úzce trubkovitě nálevkovitý, tenkomasý, hladký, mající laločnaté okraje ohýbající se ven, v mládí je okraj silně podvinutý a povrch uvnitř je pokryt malými přitisklými šupinkami ve stáří bývá vrásčitý. Barvy šedohnědé, za vlhka a ve stáří téměř černé.
Třeň 3-12 cm vysoký, 0,5-2 cm tlustý, dutý, pružný, holý, směrem k bázi zúžený, hladký nebo mírně brázditý, při velkém suchu se snadno drobí. Barvy je šedohnědé nebo šedofialové, ve stáři je pokryt bělavým výtrusným prachem.
Rouško na vnější straně plodnice zprvu hladké, pak vrásčité, bez lupenů či lištin, barvy šedohnědé a šedě namodrale ojíněné.
Dužnina houževnatá, chrupavčitá, velmi tenká, po usušení lámavá, barvy šedé. Po navlhčení však nabývá původní konzistenci, barvy šedočerné až černé. Chuť nenápadná někdy svírající, vůně příjemná kořenná, někdy až zemitá.
Výtrusný prach je bělavý, výtrusy elipsoidní, s velkou kapkou bezbarvé, velikosti 12-16 x 7-10 µm.

Výskyt srpen až listopad, hojně ve skupinách nebo trsech, listnaté nebo druhotné smíšené lesy s nevápenatou půdou. Upřednostňuje šípákové a teplomilné doubravy v nížinách a pahorkatinách s vápenatou a vlhkou půdu. Byl sbírán v bučině Ždánického lesa na Moravě.

Jedlý.

Liška šedá (Cantharellus cinereus) má podobné barvy, ale hymenofor tvoří výrazné lištiny. Je jedlá.
Liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) má naspodu klobouku žebrovité lištiny a je tmavě žlutohnědá. Jedlá.
Stroček kadeřavý (Pseudocraterellus sinuosus), jež je mnohem více masitý. Rovněž jedlý.
Stroček klamný (Craterellus fallax) je severoamerický druh a má mnohem výraznější vůni a do růžova zbarvený výtrusný prach. Je značně geneticky odlišný. Jedlý.

V září 2001 jsem jej poprvé viděl u nás v lokalitě Vébrovka. Je to velmi chutná houba i když se pracně čistí. Za čerstva ji můžeme použít v jakékoliv úpravě. Nejlepší je však sušená a na prach rozemletá, používaná jako koření do polévek a omáček. Velmi se hodí k přípravám ryb. Někdy jej připravují jemně nasekaného na tuku jako husí krev. Plodnice dosti dlouho vytrvávají na místě, nakonec úplně zčernají. Sbírají se mladé plodnice.
Jeho jméno v překladu vypadá hrůzostrašně – „trumpeta smrti“. Na západě, zejména ve Francii, je to nejprodávanější druh. V lesích rozkládá humus.

Zdrojový popis: BioLib.cz

100 g sušeného stročku trubkovitého, 300 g krup, sádlo, česnek, sůl, pepř, drcený kmín

Kroupy uvaříme v osolené vodě s troškou kmínu. Když jsou, kroupy měkké přidáme lžíci sádla a utřený česnek. Přidáme namočené sušené stročky a uvaříme doměkka. Vymažeme sádlem pekáč a vložíme kroupy s houbami. Připravenou směs dáme asi 20 minut zapéct. Před dopečením povrch kupy potřeme máslem.

300 g stročku trubkovitého, 1 cibule, 1 vejce, 2 lžíce sádla, 100 g krup, sůl, pepř, drcený kmín, sladká paprika, petrželová nať

Stročky pokrájíme a usmažíme na sádle, kde jsme předtím zpěnili na drobno nakrájenou cibulku. Přidáme kmín, papriku a pepř. Dusíme dokud, se voda nevypaří. Kroupy uvaříme a přidáme je k houbám společně s vajíčkem. Mícháme dokud, směs neztuhne a nevznikne nám husí krev. Vytvořenou husí krev mažeme na topinky nebo máslem namazaný chléb a zdobíme sekanou petrželkou.