Houby na Hlinecku

Hlíva plicní – Pleurotus pulmonarius

Hlíva plicní – Pleurotus pulmonarius

(Fr. ex Fr.) Quél.

V. – XI. (XII)

Jedlá

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Pleurotaceaehlívovité

Vědecká synonyma
Agaricus pulmonariusFr.
Pleurotus ostreatus f. pulmonarius (Fr.) Pilát
Pleurotus ostreatus var. pulmonarius (Fr.) Iordanov{?}, Vanev & Fakirova
Pleurotus pulmonarius var. pulmonarius (Fr.) Quél.
Hlíva plicní tu nejvíce roste v pralese Žákova Hora a v pralese Polom, ale také se nechá nalézt v různých biotopech, ve kterých už není tak pěkně rostlá jak v pralesích. Prales ji dodává optimální růstové podmínky. U hlív je výhoda, že rostou celoročně. Hlíva plicní nám roste od jara až do zimy a hlíva ústřičná roste přes celou zimu. Při velkých mrazech hlíva přestává růst, při mírném oteplení se opět rozroste. Hlíva plicní ráda roste na místech, kde roste i její sestra hlíva ústřičná. Hlíva plicní je v mládí krásně měkká, ve stáří (přerostlá) je trochu tužší a méně stravitelná. Hlíva plicní je jedlá výtečná houba, která jde vypěstovat i v domácím prostředí. Já ji pěstoval v koupeném substrátu. Viz. fotografie.

Portál „Houbař“ píše: Hlíva plicní je sestrou hlívy ústřičné a dlouhou dobu byla mykology za hlívu ústřičnou považována. Od hlívy ústřičné se však odlišuje několika znaky. Hlíva plicní roste ve stejnou dobu a na stejných místech jako hlíva ústřičná a je dosti rozšířená. Měli byste dobře prohlédnout stromy, abyste ji nepřehlédli. Hlívy jsou oblíbené hlavně proto, že rostou i v zimě a jejich plodnice jsou velké a masité.

Z kulinářského hlediska je hlíva plicní všestranně využitelná. Při opatrném sbírání stačí jen otřít klobouky. Větší část třeňů, zvláště část přirůstající ke dřevu, uřízneme a zahodíme. Má příjemnou vůni, takže obohatí jídla ze směsi jiných hub.

Popis

Klobouk je 5 – 12 cm široký, v mládí lopatkovitý, pak lasturovitý, hladký, lysý, nežíhaný, bělavý, krémový či kožovitě hnědavý, někdy až šedohnědý.
Lupeny pružné, bělavé až krémové sbíhají daleko na třeň, při zasychání žloutnou.
Třeň je buď výstřední a 2 – 6 cm dlouhý nebo boční 1 – 2 cm dlouhý, bělavý, dole plstnatý.
Dužnina je v mládí šťavnatá a pružná, ve stáří sušší a dosti tuhá, za čerstva bělavá s nenápadnou moučnou nebo anýzovou vůní a nasládlou chutí, při zasychání žloutnoucí.

Ekologie

Výskyt červen až říjen trsnatě v lesích a parcích na živém i odumřelém dřevě různých listnáčů, zejména buků, dubů, lip a vrb. Místy je velmi hojná. Upřednostňuje bohaté půdy.

Jedlá.

Možné záměny

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) – jedlá.

Zajímavosti

Poznáme ji podle prstnatých, světle zbarvených plodnic a podle toho, že roste v letních měsících.
V mládí je velmi chutná, vhodná k jakékoliv úpravě za čerstva a nakládání do octa. Starší houževnaté plodnice se ke sběru nedoporučují, protože jsou těžko stravitelné.
Zdrojový popis: BioLib.cz

Guláš z hlívy ústřičné

Suroviny:
Hlíva ústřičná (jedno obchodní balení),
cibule,
paprika,
dvě rajčata,
mletá sladká paprika,
kostka vývaru (zeleninový),
mouka hladká,
olej na smažení

Postup:
Na pánvi zpěníme cibulku, když začíná sklovatět tak přidáme nakrájenou a očištěnou hlívu ústřičnou a osmahneme. Přidáme sladkou papriku a rychle podlijeme. Přidáme kostku vývaru, nakrájenou papriku a rajče, dusíme do měkka. Zahustíme moukou dle potřeby, povaříme deset minut a podáváme s houskovým knedlíkem nebo celozrnným chlebem.

Doba vaření cca 40 min, příprava 15 min.






Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *