Pavučinec polokrvavý – Cortinarius semisanguineus

(Fr.) Gill.

VIII. – X.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Cortinariaceae – pavučincovité

Vědecká synonyma

Agaricus cinnamomeus var. semisanguineusFr.
Cortinarius cinnamomeus var. semisanguineus
Dermocybe semisanguinea

Další názvy

= kožnatka polokrvavá
= pavučinec krvavolupenný

Tento druh pavučince se na Hlinecku vyskytuje ve větším množství. Vyhovují mu kyselá půda, vyšší nadmořská výška, smíšené lesy, podmáčené mechová místa. Pavučince nalézám ve všech typech zdejších porostů. Nejméně však ve vysokých hustých smrkových monokulturách, ale i tam se na vlhkém, podmáčeném místě, kde roste, opodál bříza bělokorá dá nalézt. Nejvíce však ve smíšených lesích borovice smrk, v borůvčí, nebo na podmáčených místech. Nalézám ho ve stojatých porostech, na krajích lesů, v úvozech, ale i v mokřadech. V některých atlasech je udáván jako jedovatý, v některých je jen nejedlý. Je lehce idenfitikován, jeho krvavé lupeny píši samy za sebe. Lze zaměnit s pavučincem hnědočerveným, ale ten je pro svůj výskyt řazen do Červeného seznamu hub, který je ČR uveden v kategorii DD – je tedy označen jako druh, o němž jsou nedostatečné údaje (z hlediska ohrožení).

Popis

Klobouk 2-8 cm v průměru, v mládí polokulovitý až zvoncovitý, záhy však zploštělý, hrbatě vyklenutý, suchý, světle oříškově hnědý až tmavohnědý, jemně olivově hnědě šupinatý.
Lupeny středně husté, vysoké, zúženě přirostlé ke třeni v mládí krvavě až karmínově červené. Ostří v mládí okrové ve stáří rezavě poprášené.
Oponka barvy světle žluto okrové a velmi brzo mizící.
Třeň 3-10 cm vysoký, 0,3-1 cm tlustý, válcovitý, zlatožlutý, barvy mosazi, dlouze vláknitý, slabě prohnutý, na bázi vláknitě červenavý až hnědě rezavý. V mládí plný, později vypaný a ve stáří až dutý
Dužnina žlutohnědá, v třeni žlutá, někdy s narůžovělým odstínem, vůně slabě jodoformově nebo ředkvová, chuť hořce ředkvová.
Výtrusný prach rezavě hnědý, výtrusy elipsoidně vejčité, velmi jemně bradavčité barvy rezavě hnědé, velikosti 6-8 x 4-6 µm.

Ekologie

Výskyt srpen až říjen, v početných skupinách v suchých, podmáčených i bažinatých jehličnatých lesích, v kyselých květnatých bučinách, hlavně v brusinkách a mechu. Najdeme jej i pod listnáči jako je bříza, dub nebo buk. Upřednostňuje chudé silikátové půdy v podhorském a horském stupni.

Nejedlý.

Možné záměny

Pavučinec hnědočervený Cortinarius phoeniceus, který však má červenohnědý klobouk a třeň má skoro celý červeně vláknitý a je nejedlý.
Pavučinec skořicový (Cortinarius cinnamomeus),

který má skořicově oranžové lupeny. Je též nejedlý.

Zajímavosti

Velmi zajímavý barvou lupenů. Někteří autoři jej uvádějí jako jedovatý. Též bývá ztotožňován s pavučincem hnědočerveným Cortinarius phoeniceus. Patří do podrodu Dermocybe. Je to mykorhizní houba.

Zdrojový popis: BioLib.cz