Čirůvka violková – Lepista irina
Čirůvka violková – Lepista irina
(Fr.) H.E. Bigelow
VII. – XI.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Tricholomataceae – čirůvkovité
Vědecká synonyma
Agaricus irinusFr.
Clitocybe irina (Fr.) H.E. Bigelow & A.H. Sm.
Rhodopaxillus irinus (Fr.) Métrod
Tricholoma irinum (Fr.) P. Kumm.
Clitocybe irina (Fr.) H.E. Bigelow & A.H. Sm.
Rhodopaxillus irinus (Fr.) Métrod
Tricholoma irinum (Fr.) P. Kumm.
Opět tu má druh, který se tak často nenachází. I já bych byl bez tohoto druhu, kdyby nebylo výstavy hub v Jihlavě. Druhým rokem (2010,2011), jsem sbíral houby pro výstavu hub v Jihlavě. Kamarád Petr se chtěl jet též podívat na výstavu, tak se jelo. Petr vzal sebou rodinu. Před Jihlavou se chtělo Petrovým synům čůrat. Tak se zastavilo na kraji lesa, kde bylo spousta bordelu, podpapíráku apod. věcí ;-). Když se vracel Honzík k autu, tak nesl nějaké houbičky. S Perem na ně koukáme, ale ještě nevíme, o které se jedná. Houby se dovezli na výstavu do Jihlavy. Jirka Burel je určil a hned se vystavovaly na výstavě. Když jsme se dozvěděli, o jaký druh se jedná, šup při zpáteční cestě na to samé místo. Jak zde vidíte na fotografiích, bylo velké sucho. Plodnice mají, spousta tvarů a barev. Velké plodnice jsou zaschlé, vybledlé. Malé též nemají, tu barvu jakou mají mít, střední jsou makové i takové, ale i přesto máme radost, že tento druh byl k fotografování. Opět o této houbě není nikde moc psáno!
Čirůvky rostly na kraji lesa. Les byl jehličnatý, ale na kraji bylo několik jív a černého bezu. Byla na kraji vyvezená asi stará posečená tráva s listím. Na této hromadě rostlo několik plodnic a poté kolem hromady. Tento druh roste rád vzácně v humusu a v trávě. Dužnina má silnou ovocnou nebo violkovou vůni. Pro zajímavost je tento druh jedlý, ale abych pravdu pověděl, když jsem ji viděl kde a na čem roste, tak bych ji nekonzumoval…
Mini popis s encyklopedie hub a lišejníků
Klobouk 30-100 mm, třeň 35-100 krát 10-25. Klobouk bývá polokulovitý, později vyklenutý, obvykle s hrbolkem, béžový, žlutohnědý nebo okrově hnědý, s růžovým nádechem. Lupeny jsou připojené až volné, krémové, brzy růžově šedé až špinavě žlutohnědé. Třeň bývá válcovitý. Na vrcholu obvykle vločkatý, jinak bělavě vláknitý na špinavě krémovém nebo žlutém až nahnědlém podkladě. Dužnina má silnou ovocnou nebo violkovou vůni. Roste dosti vzácně v humusu a v trávě v listnatých i jehličnatých lesích, parcích a zahradách.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář