Houby na Hlinecku

Staročeská maškara Studnice 2012

Staročeská maškara Studnice 2012


Studnický masopust. Fenomén lidových tradic a obyčejů pořádaných každým rokem na Českomoravské vrchovině. Podle etnografů z Národního muzea zůstaly masopustní obchůzky, vostatky, dlouho nepovšimnuty, ačkoli se konaly pravidelně a bez přerušení v obcích kolem Hlinska, především pak ve Studnicích, Košinově, Zalíbeném, Hamrech a Vortové.


Profesor Ludvík Baran odhaduje, že se tato lokální kultura udržuje 200 – 250 let. Masopust v těchto obcích představuje velké pouliční divadlo, kterého se zúčastňují nejen aktéři v maskách, ale také vesničané a přihlížející diváci. Nejobdivovanější jsou na masopustních figurách jejich kroje a masky. Jedny z nejkrásnějších je možno spatřit každoročně ve Studnicích u Hlinska při tradiční masopustní obchůzce.

Kroje, masky a rituály se za dlouhá léta prakticky nezměnily. Změnili se pouze aktéři, kteří pečlivě udržují místní tradice. Některé masky se v rodině předávají z otce na syna, jiné se každoročně opravují nebo obnovují, vždy výhradně mladí chlapci a muži. Masopustní průvod představuje skupina hezkých /červených/ maškar – laufr, 4 turci a žena, dále skupina černých /škaredých/ maškar, kam se řadí kobyly, rasové, kominíci, slamění, židi a někdy medvěd s medvědářem.

Více se o masopustu dozvíš Zde v krásném PDFku
(zajimavé počtení)


Už druhým rokem je Hlinecká maškara zapsaná na seznam nehmotného dědictví
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)

Nejvyššího celosvětového kulturního uznání se dostalo organizátorům masopustních průvodů v Hlinsku. Tradiční průvody byly zapsány na seznam nehmotného dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu na pětidenním zasedání UNESCO v keňském Nairobi. Kromě masopustů na seznamu přibylo také sokolnictví, které navrhlo 11 zemí včetně Česka. To dosud v soupisu zastupoval pouze tanec verbuňk ze Slovácka.
Podle vedoucí hlineckého Souboru lidových staveb Vysočina Ilony Vojancové se nominační žádost připravovala pět let. Zápis je nejen obrovským oceněním tradice samotné, ale i velikou výhodou při žádostech o přidělení grantů nejen u tuzemských institucí i složek Evropské unie. Ze zápisu ovšem plynou také povinnosti, a to nejen pro žadatele, ale i pro radnici v Hlinsku, kam zvyk spádově spadá, a pro pardubický krajský úřad. Součástí každé žádosti je totiž závazek, jímž se všichni zúčastnění zavazují, že budou zapsaný jev podporovat.
Masky kominíka, rasa, kobylky nebo Turků se ve vesnicích na Hlinecku dědí z generace na generaci, a mohou stát se velkým turistickým lákadlem. Odborníci nicméně před přílišným optimismem varují: Samotný zápis turisty na Hlinecko nepřivede. „Zápis je šancí, impulzem pro města. Pokud ale nebude pro turisty vybudované dostatečné ubytování, zajímavá stylová gastronomie a další zázemí, do těchto míst nepřijedou,“ komentoval zápis v tisku mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.
Maškary se ze dvou set žádostí dostaly na seznam například s tradiční čínskou medicínou, vázáním koberců v Iráku nebo španělským národním tancem flamengem. O stejnou poctu usiluje také hřebčín v Kladrubech nad Labem, památkáři ale žádost nechtějí podat, dokud nebudou mít záruky, že hřebčín bude výstavní kulturní památkou, a nikoli chátrajícím areálem.

Více fotografií najdeš v mé galerii!


Zde je Studnická fotogalerie masopustu Radka Pavlíka hlineckého fotografa a zároveň se byl podívat Radek dopoledne i ve Vortové, tak i Zde máte, spousta fotografií.


Posted in Akce, pozvánky


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *