Bělolanýž obecný – Choiromyces meandriformis

říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Tuberaceae – lanýžovité

Choiromyces hoiromyces subsp. meandriformis Vitt
Choiromyces venosus (Fr.) Th. Fries
Tuber album Sowerby
Tuber meandriformis (Vittad.) Massee

Bělolanýž obecný je jedlá, netržní houba. Jeho plodnice jsou kulovité, nepravidelného tvaru, připomínají hlízy brambor. Mají bělavou až hnědavou barvu a jsou hladké. Dorůstají do velikosti až 150mm v průměru, většinou jsou ale menší, průměru asi 40 -80mm. Jsou tuhé, tvrdé, dost těžké a mají pevnou, za sucha někdy rozpraskanou pokožku.

Dužina je bělavá, protkaná žlutými nebo hnědými jemnými žilkami, na překrojené plodnici je tedy vidět mramorování dužiny. Silně voní, u starších plodnic je pach nepříjemný. Chuť je kořeněná.

Výtrusy jsou kulovité, na povrchu s tenkými krátkými ostny. Mladé výtrusy jsou bezbarvé, starší bledě žlutavé. Výtrusný prach je žlutavý.

Výskyt:
Tato houba roste od července do září, zejména ale v srpnu v lesích všeho druhu, spíše však v listnatých, na hlinitopísčitých a jílovitých půdách. Plodnice rostou pod zemí.

Použití:
Bělolanýž obecný je jedlá houba, nedá se ale srovnat s pravým francouzským lanýžem. Je možné ji použít jako kořenovitou přísadu do polévek a omáček, zejména čerstvou. Usušením ztrácí část voňavých látek. Bělolanýž je málo znám a nalézá se spíše náhodně vyhrabán zvěří. Za lanýže nebo bělolanýže se někdy omylem pokládají pestřce.

Zdroj popisu: Atlasrostlin.cz

1. Slaninu pokrájíme na plátky a necháme zesklovatět společně s pokrájenou cibulí
2. Vložíme očištěný, pokrájený bělolanýž na 0,5 cm plátky, přidáme na kolečka pokrájenou klobásu a za stálého míchání opékáme 10 minut
3. Osolíme, opepříme, nandáme na talíř, posypeme červenou paprikou a podáváme s pečivem.

Doporučení:
Bělolanýž se většinou používá nastrouhaný jako koření, na plátky upravený je zvláštní, nicméně velmi chutný pokrm.

Poznámka:
Autor: Dalibor Marounek