Pýchavka hruškovitá – Lycoperdon pyriforme
Pýchavka hruškovitá – Lycoperdon pyriforme
Schaeff., 1774
VI. – XI.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Agaricaceae – pečárkovité
Vědecká synonyma
Lycoperdon pyriforme var. tessellatumPers.
Lycoperdon pyriforme ß tessellatum Pers.
Morganella pyriformis (Schaeff.) Kreisel & D. Krüger
Lycoperdon pyriforme ß tessellatum Pers.
Morganella pyriformis (Schaeff.) Kreisel & D. Krüger
Tato pýchavka se v našich smrkových monokulturách moc nevyskytuje, ale zato v pralesích, na skládkách a potoků je velmi hojná. Vyskytuje se ve velkých skupinách od malinkatých prcků do dospělých prášivých plodnic. Nejhezčí plodnice zatím rostou v pralese „Polom“. Sami můžete posoudit na zdejších fotografiích.
Pýchavka hruškovitá roste od měsíce června až do prvních zámrazů. Letos (2012) při teplém počasí jsem ji ještě našel 12. Ledna. Dnes už by to nebyla pravda. Celý týden se tu pohybují teploty hluboko pod bodem mrazu, kolem -20°C. Zajímavé tvary plodnic nacházím u řeky Chrudimky u zdejšího Hlineckého pivovaru. Roste pospolitě s penízovkou sametonohou, Jidášovým uchem, čihovitkou masovou, dřevnatkou parohatou, ve velkých skupinách, nejvíce však na dubohabřinách. Tuto pýchavku snadno určíme podle jejího hruškovitého tvaru a jejího růstu na dřevě.
Ostatní duhy pýchavek na dřevě a dřevěném humusu nerostou. Sama to má ve svém názvu ;-). Já ji pro malé plodnice nesbírám, ale je udávaná jako jedlá. Platí u ní pravidlo, jakou u všech pýchavek. Její dužnina, musí být bílá, nesmí být vatovitá…
Ostatní duhy pýchavek na dřevě a dřevěném humusu nerostou. Sama to má ve svém názvu ;-). Já ji pro malé plodnice nesbírám, ale je udávaná jako jedlá. Platí u ní pravidlo, jakou u všech pýchavek. Její dužnina, musí být bílá, nesmí být vatovitá…Popis
Plodnice 1 – 7 cm v průměru, 1 – 3 cm vysoká, s kulovitým tetřichem a stopkou hruškovitého tvaru, někdy nepravidelné, mohou být i laločnaté a také bez stopky. V mládí je barvy bledě šedé nebo žlutohnědé a pokrytá je jemnými tvrdými bradavkami. Ve stáří je lysá a tmavě hnědá s hrbolem, později otvorem na vrcholu. Okrovka je ve stáří papírovitá.
Tetřich je v mládí dlouho čistě bílý a pevný, od třeňovité části zřetelně oddělený, později žlutavě olivový a ve stáří vatovitý, plný výtrusného prachu. Ve stáří však páchne po svítiplynu.
Stopka je 1-3 cm vysoká neplodná část, s jemnými tmavými šupinkami, kterou tvoří bazální sterilní pletivo s malými komůrkami a to zůstává bělavé. Na bázi plodnice je výrazné provázkovité podhoubí.
Výtrusný prach olivově hnědý, výtrusy kulovité, hladké, barvy žlutohnědé, velikosti 3-4 µm.
Tetřich je v mládí dlouho čistě bílý a pevný, od třeňovité části zřetelně oddělený, později žlutavě olivový a ve stáří vatovitý, plný výtrusného prachu. Ve stáří však páchne po svítiplynu.
Stopka je 1-3 cm vysoká neplodná část, s jemnými tmavými šupinkami, kterou tvoří bazální sterilní pletivo s malými komůrkami a to zůstává bělavé. Na bázi plodnice je výrazné provázkovité podhoubí.Výtrusný prach olivově hnědý, výtrusy kulovité, hladké, barvy žlutohnědé, velikosti 3-4 µm.
Ekologie
Výskyt červen až listopad hojně ve velkých skupinách, v druhotných smíšených lesích málo kdy jednotlivě na pařezech a dřevě listnáčů i jehličnanů v lesích, zahradách a parcích, loukách a písčinách. Upřednostňuje humózní nevápenatou půdu.
Jedlá.
Možné záměny
Pýchavka hnědá (Lycoperdon spadiceum), která je olivově šedá, později hnědnoucí. Je jedlá.
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) která však neroste na dřevě. Jedlá.
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) která však neroste na dřevě. Jedlá.
Zajímavosti
Ke kuchyňské úpravě se hodí pouze, pokud je tetřich bílý. Je to jediný druh pýchavky vyskytující se výhradně na dřevě a má nápadné provázkovité podhoubí. Způsobuje hnilobu bukového dřeva. Myceliovým provazcům (thalorhizám) chybí apikální meristém význačný pro rhizomorfy.
Zdroj: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář