Houžovec hlemýžďovitý – Lentinellus cochleatus

(Pers. ex Fr.) P. Karst.

VII. – XI.

Jedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Auriscalpiaceae – lžičkovcovité

Vědecká synonyma

Agaricus cochleatus Pers.
Agaricus cochleatus Secr.
Agaricus confluens Sowerby
Clavicorona dryophila Maas Geest.
Lentinellus marcelianus P.-A. Moreau & P. Roux
Lentinus cochleatus (Pers.)Fr.
Lentinus friabilis Fr.
Lentinus umbellatus sensu Rea
Omphalia cochleatus (Pers.) Gray
Pocillaria cochleata (Pers.) Kuntze

Další názvy

= houževnatec hlemýžďovitý
= houževnatec lžicovitý
= houžovec hlemýžďový

Houžovec hlemýžďovitý patří mezi snadno poznatelné jedlé houby. Klobouk má nálevkovitý tvar a má dlouhé zubaté ostří, viz. fotografie. Dovolil bych si tvrdit, že je tvarově trochu podobný k určitým druhům hlív. Houžovce prozrazuje jeho krásně výrazná anýzová vůně. Vyrůstá v trsech na rozkládajících se pařezech jehličnanů i listnáčů. Zde na Hlinecku roste 50:50. Nalezneme jej od července do listopadu, při teplém podzimu jsem tento druh ještě viděl v prosinci. Je jedlý, ale pro jeho výraznou anýzovou vůni se ke sběru moc nedoporučuje. Kdo má rád anýz, doporučuji houžovce do omáček.

Houžovce jsem poprvé našel cca před deseti lety na starém statném smrkovém pařezu. Už tehdy byl velice znán, pro zajímavou anýzovou vůni. Pro ochutnání jsem si odříznul polovinu plodnice, druhou nechal na místě pro její rozmnožení. Po několika letech jsem houžovce většinou potkával ve smrkových monokulturách, až v posledních letech, nejvíce však v loni (2011) se mi více dařil nalézat v bučinách, na starých tlejících pařezech. Kde se objevila patyčka rosolovitá, liška nálevkovitá nebo žlutavá, pavučinec červenošupinatý, tam se většinou objevil Houžovec hlemýžďovitý.

Na spektrum zdraví píšou:

▪ Vliv na zdraví

Přestože čerstvé houby obsahují až 95 % vody a mají nízkou energetickou hodnotu, jejich výživná hodnota je vysoká. Obsahují cukry, bílkoviny, aminokyseliny, minerály a stopové prvky. Tyto látky naše tělo potřebuje. Například v mladých plodnicích se nachází nejvíce bílkovin. Množství vitamínů se v různých houbách liší. Všechny obsahují karoten, – provitamín A, vitamín B1 a B2, také menší množství vitamínu E, D, K, PP, také důležité minerální látky a stopové prvky: vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, mangan a měď. Je však také pravdou, že houby vstřebávají z okolní půdy a ovzduší i nežádoucí prvky, jako je arzén, rtuť a olovo. Proto je nesbíráme v místech, kde by v půdě mohl být vyšší výskyt těchto prvků. Vyhýbáme se místům poblíž komunikací, průmyslových podniků, v místech spadu z tepelných elektráren a podobně.

Popis

Klobouk 2,5 – 8 cm v průměru, hluboce nálevkovitý, po jedné straně vykrojený, nepravidelný, někdy až uchovitý nebo lžicovitý, pružný, hladký, matný, lysý, okraj podvinutý. Barvy kožově žluté až červenohnědé.
Lupeny úzké, daleko sbíhavé na ostří pilovité, barvy bělavé, později narůžovělé až rezavě nahnědlé, poprášené bílým výtrusným prachem..

Třeň 3 – 10 cm vysoký 0,4 – 0,8 cm tlustý, výstředný až postranní, tuhý, podélně brázditý, na bázi s jinými třeni srostlý. Barvy šedohnědé až červenohnědé, báze tmavě šedohnědá.
Dužnina tužší, bělavá až masově nahnědlá vůně silně anýzová, chuť mírně nasládlá.
Výtrusný prach bílý až smetanový výtusy skoro kulovité, amyloidní, bezbarvé a drobně bradavčité, velikosti 4-5 x 3-4,5 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad, roztroušeně v listnatých lesích na rozkládajících se pařezech a kořenech listnáčů, nejčastěji se jedná o břízy buky a duby. Méně již na jehličnanech. Upřednostňuje chudé písčité nebo jílovité nevápenaté půdy a teplejší klimatické oblasti.

Jedlý.

Možné záměny

houžovec kalichovitý (Lentinellus omphalodes) – nejedlý

Zajímavosti

V teplejších oblastech se častěji vyskytuje var. inolens, která nevoní. Olejovitý nebo hrubě zrnitý obsah mají jeho gleocystidy. Sousední třeně často srůstají. Sbíráme pouze mladé plodnice a doporučení mají, jemně je nasekat a přidávat do směsi. Důvodem je značná tuhost.

Zdroj: BioLib