Ryzec modřínový – Lactarius porninsis
Ryzec modřínový – Lactarius porninsis
Rolland
VI. – XI.
Nejedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité
Synonyma:
Lactifluus porninae (Rolland) Kuntze 1898
Lactifluus porninae (Rolland) Kuntze 1898
Tento modřínový ryzec je mykorhizní s Modřínem opadavým (Larix decidua), též uváděný jako modřín evropský. Opět mám velkou výhodu, že tento druh roste převážně, ve vyšších polohách, nebo jsem se alespoň v nižších partiích s tímto druhem nesetkal. Další mojí výhodou je, že mi roste v našem lese, přímo u chaty. Na několika metrech čtverečních tu máme několik statných přes padesát roků starých modřínů. Při dobrých klimatických podmínkách mi tu ryzec roste ve dvou vlnách. V první vlně mi roste koncem července až začátkem srpna a v druhé roste v září. Roste pospolitě s klouzkem modřínovým – Suillus grevillei.
Ryzec modřínový je hodně podobný ryzci smrkovému. Barva plodnice je skoro identická, což se hodně lidí splete a sebere r. modřínového, který je v jídle hořký, palčivý. Porovnání podobných ryzců smrkového a modřínového je takové, že Ryzec smrkový se od modřínového liší oranžovým mlékem a růstem pod smrky. Ryzec modřínový má mléko bílé, viz fotografie a roste pod modříny. Ryzec modřínový je nejedlý pro jeho už zmiňovanou nahořklou a palčivou chuť. Kruhy na klobouku jsou nevýrazné, ale viditelné.
O tomto druhu na internetu není moc zmínek, tak jsem si dovolil,
použít popis s krásného portálu „ideme nahuby.sk“. Zde je spousta krásných fotografií.
Popis:
Klobúk/Plodnica:
Klobúk má v priemere 30-80 mm, najprv je klenutý, neskôr plochý, v strede vtlačený alebo preliačený, žltooranžový s červenými sústrednými pásikmi alebo aj bez nich, holý, za vlhka slizký. Za mladi býva na okraji podvinutý.
Hymenofor:
Lupene sú 4-6 mm široké, husté, na hlúbik zbiehajúce, najprv bledokrémové, neskôr bledooranžové a napokon okrové a belavo oinovatené.
Hlúbik:
Hlúbik je 40-80 mm dlhý a 8-20 mm hrubý, valcovitý, za mladi plný, neskôr špongiovito vypchatý až dutý, na povrchu bledooranžový až okrový, v dospelosti blednúci.
Dužina:
Dužina je biela alebo krémová, pod povrchom hlúbika žltkastá, najprv chutí mierne, neskôr je dosť ostro pálčivá, vôňu má nenápadnú. Mlieko je biele, nemenlivé, najprv chutí mierne, neskôr býva pálčivé a horké.
Výtrusný prach:
Výtrusný prach je smotanovokrémový.
Výskyt:
Rastie v lese a na jeseň pod smrekovcami, najhojnejšie v podhorských a horských oblastiach. V nižších polohách je zriedkavý.
Je to neškodná, nejedlá huba.
Zdroj: Nahuby.sk
Více fotografií najdeš v galerii
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář