Houby na Hlinecku

Mísenka oranžová – Aleuria aurantia

Mísenka oranžováAleuria aurantia

(Pers. ex Hook.) Fuck.

VII. – XI.
Jedlá (téměř ohrožená)

říše Fungihouby » třída Pezizomycetes » řád Pezizaleskustřebkotvaré » čeleď Pyronemataceaeohnivkovité

Vědecká synonyma

Helvella coccinea Bolton
Otidea aurantia (Pers.) anon. ined.
Peziza aurantia Pers.
Peziza aurantia var. stipitata W. Phillips
Scodellina aurantia (Pers.) Gray

Další názvy

= kustřebka oranžová
Mísenka oranžová na Hlinecku začíná růst pravidelně na stejných lokalitách. Ne jedné roste třetí rok i za nepříznivých podmínek. Na této lokalitě roste u cesty na štěrku u starého pařezu. Bohužel se v těchto místech začalo budovat, ale přesto mísenka vydržela a roste nadále. Další lokalitou je zahrada opět starý pařez. Třetí lokalitou je vesnice Studnice. U bývalého kina rostla mohutná stará lípa. Lípa musela být pokácena a poté se z asfaltu začalo objevovat několik plodnic mísenky oranžové. V loni se na této lokalitě objevilo několik desítek plodnic.
Mísenka roste jednotlivě i v početných seskupeních. Vyhovují ji humusní a jílovotopísčitá místa, jako lesní cesty, příkopy, sady, parky a podobné jim místa. Je jedlá, ale pro její křehkost a malinkatost ji nedoporučuji sbírat a za druhé je hlediska ohrožení řazena do kategorie NT (téměř ohrožená).

Popis

Plodnice 1 – 15 cm široká, zprvu pohárkovitá až kulovitá, posléze miskovitá, až ploše rozložená. Nepravidelně zprohýbaná, nebo laločnatá od okrajů někdy popraskaná, přirostlá k substrátu.
Vnitřní strana hladká, ostře oranžová až červenooranžová.
Vnější strana světle krémově růžová až nažloutlá, nebo i oranžově žlutá, bělavě ojíněná, široce k substrátu přisedlá.
Dužnina tenká, křehce masitá, lámavá, šedobílá, chuť nevýrazná, vůně taktéž nevýrazná.
Výtrusný prach bezbarvý, výtrusy oválné, v mládí hladké, později síťnatě ornamentované a na pólech mají výrůstky. Jejich velikost je 17-24 x 7,5-11 µm. Ornamentiku tvoří vysoká síť z hranatých většinou parvidelně šestibokých ok.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad, na vlhčí humózní jílovité, hlinitopísčité či písčité půdě pří okrajích cest, na spáleništích, často i na lesních cestách pokrytých čerstvou šotolinou a mezi štěrkem najdeme ji i na hřbitovech, v parcích i sadech.

Jedlá.

Možné záměny

Mistička oranžová (Melastiza chateri) která má však chloupkatý okraj a je nejedlá.
Ohnivec rakouský (Sarcoscypha coccinea), který roste pouze na přelomu zimy a jara, nejedlý.
Krasočíška žlutá (Caloscypha fulgens) je menší a má nahnědlou venkovní stranu a je nejedlá.
Mísenka porýnská (Aleuria rhenana) mající plodničky nahloučené o průměru 2-3 cm a mající stopku, je jedlá.
Mísenka žlutolesklá (Aleuria luteonitens) která je 1-2 cm a barvy zlatožluté, je také jedlá.

Zajímavosti

Vhodná na saláty a nakládání jako ozdoba. Po usušení a rozmělnění příjemně voní. Je to jedna z druhů hub, která se dá jíst i za syrova. Někdy mívá i albinoickou formu. V některých oblasech lze ji najít i v květnu. Je to saprotrof. Nyní je z ní téměř ohrožený druh a je zařazena do Červeného seznamu hub.

Význam

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie NT (téměř ohrožený).
Zdroj: BioLib





Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *