Houby nejen jako přímý zdroj obživy, ale také…
Houby nejen jako přímý zdroj obživy, ale také…
Houby v našem běžném jídelníčku nesehrávají zásadní úlohu. Při přípravě stravy je využíváme spíše jako pochutiny, která pokrmu přidá příjemnou chuť a vůni. Člověk používá houby nejen jako přímý zdroj obživy, ale také pro technologické účely ve farmaceutickém, potravinářském a chemickém průmyslu. Řada hub (hlíva ústřičná, shiitake, maitake, reishi) má preventivní i léčebné schopnosti.
Houby v našem běžném jídelníčku nesehrávají zásadní úlohu. Při přípravě stravy je využíváme spíše jako pochutiny, která pokrmu přidá příjemnou chuť a vůni. Člověk používá houby nejen jako přímý zdroj obživy, ale také pro technologické účely ve farmaceutickém, potravinářském a chemickém průmyslu. Řada hub (hlíva ústřičná, shiitake, maitake, reishi) má preventivní i léčebné schopnosti. Nejčastěji se zmiňují protinádorové, protiplísňové, antibakteriální, detoxikační a imunostimulační účinky. Obsahem vlákniny pomáhají houby redukovat množství cholesterolu a triglyceridů v krvi, stabilizovat hladiny krevního cukru. Některé druhy léčivých hub se využívají při léčbě kožních a kloubních onemocnění. Ve spojitosti se sběrem volně rostoucích hub nesmíme zapomenout na výskyt jedovatých druhů, které mívají toxické, psychoaktivní či alergické účinky na lidský organismus. Houby dokáží vázat z životního prostředí bohužel také těžké kovy a radioaktivní spad.
Největší díl celkové hmoty hub je tvořen vodou. Čerstvé houby obsahují kolem 90% vody. Sušením a stárnutím se množství vody snižuje. Hlavní podíl sušiny je tvořen sacharidy. Sacharidy obsažené v houbách se nachází ve stravitelné (škroby, jednoduché cukry) i nestravitelné podobě (rozpustná a nerozpustná vláknina). Specifickým polysacharidem hub jsou glukany, které jsou odpovědny za imunomodulační, detoxikační a další terapeutické účinky některých hub. V absolutním množství obsahují houby jen malé množství bílkovin – 3 až 5 gramů ve 100 g. Kvalita bílkovin v houbách je však díky zastoupení většiny esenciálních aminokyselin poměrně vysoká. Obsah tuků je velmi nízký. Tuky hub jsou tvořeny především nenasycenými mastnými kyselinami, které nás chrání před kardiovaskulárními chorobami. Nejbohatším prvkem obsaženým v houbách je draslík. Ve spojitosti s poměrně vysokým množství hořčíku, vápníku a nízkým zastoupením sodíku představují houby výborný prostředek při snižování vysokého krevního tlaku. Ze stopových prvků najdeme v houbách relativně velké množství mědi, zinku, železa, selenu, jódu, manganu a molybdenu. Jejich obsah je však velmi ovlivněn složením půdy v místě výskytu hub. Houby jsou též zdrojem vitamínů. Nejvíce jsou zastoupeny vitamíny řady B, vit D a vit A.
Díky vysokému obsahu vody a vlákniny vykazují houby velmi nízkou energetickou hodnotu. Ze 100 g čerstvých hub získáme pouze kolem 30 kcal. Při redukci nadváhy tedy výhodně pomáhají zvyšovat objem stravy, ale nezatíží tělo zbytečným množstvím energie. Na druhou stranu svým obsahem aromatických látek stimulují tvorbu slin, vylučování trávicích šťáv a celkově podporují chuť k jídlu. Houby patří mezi klasiku českého jídelníčku. Umíme je připravovat na mnoho způsobů. Některé formy kuchyňské úpravy jsou však poměrně „těžké“. Před sportovním výkonem bychom se smaženici, tučné houbové pizze či smetanovým houbovým omáčkám měli raději vyhnout. V rozumném množství a v „dietnější“ formě jsou rozhodně vítaným zpestřením jídelníčku.
Zdroj:www.nutricoach.cz
Posted in O houbách
Napsat komentář