Krásnoporka mlynářka – Albatrellus ovinus
Krásnoporka mlynářka – Albatrellus ovinus
(Schaeff. ex Fr.) Kotl. et Pouz.
VII. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Albatrellaceae – krásnopórkovité
Vědecká synonyma
Boletus carinthiacus Pers.
Boletus fragilis Pers.
Boletus ovinus Schaeff.
Caloporus ovinus (Schaeff.) Quél.
Polyporus limonius Velen.
Polyporus lutescens Velen.
Polyporus ovinus (Schaeff.) Fr.
Polyporus subsquamosus var. luteolus Beck
Scutiger ovinus (Schaeff.) Murrill
Boletus fragilis Pers.
Boletus ovinus Schaeff.
Caloporus ovinus (Schaeff.) Quél.
Polyporus limonius Velen.
Polyporus lutescens Velen.
Polyporus ovinus (Schaeff.) Fr.
Polyporus subsquamosus var. luteolus Beck
Scutiger ovinus (Schaeff.) Murrill
Další názvy
= choroš ovčí
Tato zajímavá houbička roste na Hlinecku hojně. Vyhovuje ji naše nadmořská výška. Převážně roste smrkoborových lesích. Většinou, kde přechází nízký porost do vysokého. Dále se hojně vyskytuje u oplocenek a krajů cest. Výhodou této houby je, že roste za jakéhokoliv počasí a roste hrozně dlouho. Proto, při sběru mlynářky si musíme dát pozor, aby její plodnice nebyla stará. Stáří se pozná, že mlynářka začíná na povrchu klobouku zelenat. Vytváří se zelená řasa a zároveň plesnivý. Po konzumaci takovéto houby bývá těžko od žaludku, vzniká zvracení.
Krásnoporka mlynářka je jedlá. Je jedlá a tužší. Nejvíce se používá do houbových tlačenek, dále se hodně používá do octa, a nebo se nasuší, rozemele na prášek, poté se přidává do všech pokrmů.
Popis
Klobouk 3-18 cm v průměru, nepravidelně okrouhlý až elipsovitý, laločnatý, hladký, lysý, většinou políčkovitě rozpukaný, barvy bělavé až nažloutlé. Okraj přehrnutý a poněkud plstnatý.
Rourky sbíhavé na třeň, nízké, barvy bílé, později nažloutlé. Póry drobné, okrouhlé, barvy bíle ale stářím a otlačením až citrónově žloutnoucí.
Třeň 2-8 cm vysoký, 1-4 cm tlustý, exentrický, někdy i středový, nepravidelně válcovitý, robustní, hladký, plný, poněkud lámavý, k bázi ztenčený a často zahnutý, barvy bílé.
Dužnina tuhá, masitá, nejdříve barvy bílé, na řezu, po otlačení a ve stáří až citrónově žlutá, vůně příjemná, chuť příjemně mandlová.
Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou skoro kulovité, hladké, bezbarvé, neamyloidní, velikosti 3,5-4,5 x 3-4 µm.
Rourky sbíhavé na třeň, nízké, barvy bílé, později nažloutlé. Póry drobné, okrouhlé, barvy bíle ale stářím a otlačením až citrónově žloutnoucí.
Třeň 2-8 cm vysoký, 1-4 cm tlustý, exentrický, někdy i středový, nepravidelně válcovitý, robustní, hladký, plný, poněkud lámavý, k bázi ztenčený a často zahnutý, barvy bílé.
Dužnina tuhá, masitá, nejdříve barvy bílé, na řezu, po otlačení a ve stáří až citrónově žlutá, vůně příjemná, chuť příjemně mandlová.
Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou skoro kulovité, hladké, bezbarvé, neamyloidní, velikosti 3,5-4,5 x 3-4 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až říjen v jehličnatých a smíšených lesích podél cest, v průsecích a světlejších místech. Upřednostňuje smrky a vyšší polohy a vápencové nebo silikátové podloží.
Jedlá.
Možné záměny
Krásnopórka podobná (Albatrellus subrubescens) která má uprostřed klobouku fialový odstín, nahořklou chuť a otlačením světle oranžovějící póry. Roste pod borovicemi a jedlemi. Je jedlá.
Krásnopórka hřebenitá (Albatrellus cristatus) která má na klobouku zelené a olivové odstíny a v dospělosti je hořká. Roste v listnatých lesích a to hlavně v bučinách Je v mládí jedlá.
Krásnopórka žemlička (Albatrellus confluens) která má klobouk žemlové až světle červenohnědé barvy a póry ji nikdy nežloutnou. Je jedlá.
Krásnopórka hřebenitá (Albatrellus cristatus) která má na klobouku zelené a olivové odstíny a v dospělosti je hořká. Roste v listnatých lesích a to hlavně v bučinách Je v mládí jedlá.
Krásnopórka žemlička (Albatrellus confluens) která má klobouk žemlové až světle červenohnědé barvy a póry ji nikdy nežloutnou. Je jedlá.
Zajímavosti
Lze ji docela dobře využít do houbové tlačenky, na houbový prášek a nebo naložit do octa. Používáme mladé měkké plodnice. Nevýhodou je její častá červivost. Jelikož roste často dosti namačkán na sobě, tak srůstá s klobouky. Je to terestrický choroš horských smrčin.
Pramen: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář