Houby na Hlinecku

Špička obecná – Marasmius oreades

Špička obecná – Marasmius oreades

(Bolt.) Fr.

V. – XI.
Jedlá
říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Marasmiaceaešpičkovité

Vědecká synonyma
Agaricus caryophylleus Schaeff.
Agaricus coriaceus Lightf.
Agaricus oreades Bolton
Agaricus pratensis Huds.
Marasmius caryophylleus (Schaeff.) J. Schröt.
Scorteus oreades (Fr.) Earle
Další názvy

= špička polní
= špička travní
Začíná jaro, tímto přichází i tato nenápadná houbička. Objevuje s brzy z jara a roste až do pozdního podzimku. Špička roste většinou mimo les, na loukách, v zahradách na mezích, ale nacházím ji i na březích rybníků. Dokonce mi roste přímo u srubu a před chatou na cestě. Tato houbička je vhodná do polévek. Krásně v polévce zavoní. Používejte pouze kloboučky, nožičky jsou tuhé. Špička dokonce roste v čarodějných kruzích jak opět rostoucí čirůvka májovka. Při velkých teplotách špička zasychá. Při vydatnějších deštích opět ožívá. Doporučuji sbírat.

Popis

Klobouk 1,5 – 5 cm v průměru, hladký, hygrofánní, lysý a za vlhka špekovitě lesklý, v mládí polokulovitý až kuželovitý, barvy okrově až pleťově hnědé. Později je vyklenutý až plochý na středu s malým
hrbolkem, barvy žemlové až světle okrové. Okraj ostrý, později vroubkovaný.
Lupeny velmi řídké, dosti tlusté, nestejnoměrné, u třeně vykrojené až zúženě přirostlé, barvy bílé až krémové, přecházející do béžové.
Třeň 2-10 cm vysoký, 0,2-0,6 cm tlustý, velice pružný, tuhý, válcovitý a na bázi jemně plstnatý a u vrcholu jemně ojíněný. Barvy bělavé až světle nahnědlé.
Dužnina bělavá, tenká, v klobouku měkká, ve třeni velmi houževnatá, vůni příjemně houbová s hořkomandlovým nádechem, nebo po pilinách, chuť mírná, příjemná.
Výtrusný prach bělavý, výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé, velikosti 7-9 x 4-5 µm.
Ekologie
Výskyt květen až říjen, hojně na trávnících sadech a parcích většinou v čarodějných kruzích jednotlivě i ve skupinách. Najdeme ji též v řídkých prosvětlených listnatých lesích, hadcové skalní stepi (jejich travnaté serpentinové části), xerotermní oblasti (zvláště na jižním Slovensku), na pastvinách a loukách ale i někdy v kulturních smrčinách.

Jedlá.


Možné záměny
Špička chlumí (Marasmius collinus) má hustší tenké lupeny a rourkovitý třeń je jedlá.
Špička kožová (Marasmius torquescens) liší černým třeněm a je nejedlá.
Penízovka dubová (Gymnopus dryophilus), která však má husté lupeny, nemá tak aromatickou kořeněnou vůni a roste především v lesích, je též jedlá.
Špička Wynneova (Marasmius wynnei) liší se tím, že má na klobouku a i skoro černém třeni zřetelně fialový odstín a je jedlá.
Zajímavosti
Rozmnožuje se bipolárním mechanismem. Účastní se korozívního rozkladu opadu – rozkládá humus. V půdě produkuje ve větším množství kyanovodík, čímž pravděpodobně zamezuje výskytu dalším druhům. Dokáže usmrtit i mouchu umístěnou s plodnicemi v uzavřeném prostoru. Tepelným zpracováním kyanovodík zmizí. Otravy u člověka po této houbě nejsou známy ani při požití za syrova. Protože roste ve velkém množství, tak se ji vyplatí sbírat zejména do polévek, kde je výtečná. Sbíráme pouze klobouky. Třeně jsou tuhé. Zajímavostí je, že zaschlé plodnice po navlhčení opět oživnou. Na Trutnovsku ji najdeme ve všech lokalitách. Roste v čarovných kruzích a v Anglii u Stonehenge mají spojené kruhy plodnic až 100 m v průměru a jsou staré asi přes 300 let.
Zdroj: BioLib

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *