Hvězdovka červenavá – Geastrum rufescens
Hvězdovka červenavá – Geastrum rufescens
Pers. ex Pers.
VII. – XI.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Geastrales » čeleď Geastraceae – hvězdovkovité
Vědecká synonyma
Geastrum schaefferi Vittad.
Geastrum vulgatum Vittad.
Geastrum vulgatum Vittad.
Tento druh hvězdovky neznám. Majitel této plodnice byl Zdenda Hromádko, který mi zavolal,
ať si ji přijedu cvaknout, tudíž ji mám ve své sbírce. Na hvězdovky nemám štěstí.
Na atlasurostlin píšou: hvězdovky patří vzhledem, zvláštním vývojem a biologií mezi nejznámější houby. Rostou saprotrofně na holé zemi nebo na rozložených pařezech a kmenech. Zpočátku vyroste pod zemí kulovitá plodnice, s podhoubím na povrchu. Teprve ve zralosti koule praská na několik dužnatých laloků, které při narovnávání vynášejí vnitřní plodnou část, teřich, ze země napovrch. Tenká papírovitá vnitřní okrovka sedí pak na hvězdicovitě rozložených lalocích, které jsou u některých druhů hygroskopické, tedy za vlhka rozprostřené a za sucha zatažené dovnitř. Na temeni se protrhne kruhovité ústí, kterých jsou výtrusy vyfukovány do ovzduší. Okolí ústí je u jednotlivých druhů charakteristicky uspořádáno.
Popis
Plodnice v mládí 2,5-5 cm později 5-10 cm v průměru, v mládí kulovitá a ukrytá v hlíně, barvy zprvu bělavé, pak okrové až červenohnědé, později rozpraskávající v 5-10 nestejných cípů hvězdovitě rozložených a vně se stáčejících.
Vnější okrovka v mládí kulovitá, tvořící později cípy, které jsou zpočátku značně tlusté a ztuha dužnaté a až 10 cm dlouhé, později vysychají a jsou příčně rozpukané. Vnitřní povrch je smetanový, narůžovělý, vínový až hnědočervený. Na spodní části jsou hnědé obalené zeminou.
Krček je dlouhý až 0,5 cm.
Vnitřní okrovka (teřich) v průměru 1-4 cm, nepravidelně kulovitá, přisedlá nebo s malým krčkem, plstnatá, hladká, barvy světle okrové až tabákově hnědé. Otvírá se brvitým neohraničeným, kuželovitým ústím.
Výtrusný prach – výtrusy jsou kulovité, jemně ostnaté, barvy nahnědlé, velikosti o průměru 4-5 µm.
Vnější okrovka v mládí kulovitá, tvořící později cípy, které jsou zpočátku značně tlusté a ztuha dužnaté a až 10 cm dlouhé, později vysychají a jsou příčně rozpukané. Vnitřní povrch je smetanový, narůžovělý, vínový až hnědočervený. Na spodní části jsou hnědé obalené zeminou.
Krček je dlouhý až 0,5 cm.
Vnitřní okrovka (teřich) v průměru 1-4 cm, nepravidelně kulovitá, přisedlá nebo s malým krčkem, plstnatá, hladká, barvy světle okrové až tabákově hnědé. Otvírá se brvitým neohraničeným, kuželovitým ústím.
Výtrusný prach – výtrusy jsou kulovité, jemně ostnaté, barvy nahnědlé, velikosti o průměru 4-5 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až listopad v jehličnatých i listnatých lesích, dubohabrových hájích, kyselých doubravách, hadcové skalní sklepy hlavně jejich serpentinová část v okrajových partiích kde přechází v borový les, smrkových monokulturách, na půdách vápenatých, např. v karlštejnských smrčinách, také v druhotných smíšených lesích na půdách nevápenatých, parcích, pastvinách a alejích. Upřednostňuje jehličnaté lesy a humózní písčité půdy.
Nejedlá.
Možné záměny
Hvězdovka brvitá (Geastrum fimbriatum), jež je menší a zbarvení plodnice je bledě okrové nebo světle hnědé. Je nejedlá.
Hvězdova trojitá (Geastrum triplex), jež je menší a má mezi vnitřní a vnější okrovkou as 0,3 cm tlustý val. Je nejedlá.
Hvězdova trojitá (Geastrum triplex), jež je menší a má mezi vnitřní a vnější okrovkou as 0,3 cm tlustý val. Je nejedlá.
Zajímavosti
Od všech ostatních druhů se liší červenými tóny na plodnici. Dosti velká naleziště jsou na zbytcích jihomoravských a jihoslovenských stepí, které navazují na stepní nížinu severorakouskou a maďarskou.
Zdroj: BioLib
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář