Kržatka zimní – Tubaria hiemalis

a nebo se někdy udává

Kržatka otrubičnatá – Tubaria furfuracea

Romagn. Ex Bon.

X. – IV.

Jedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Inocybaceae

Tato houbička se na Hlinecku objevuje v pozdním podzimu a většinou při tání sněhu. Při mírné zimě se dá najít i přes zimu, což na zdejší kraj neplatí. Většinou tu máme od listopadu do března sníh. Nejvíce ji nacházím na březích řeky Chrudimky, v tlejícím listí, nebo hojně na loukách. Nechá se najít i v lesích. Roste jednotlivě nebo ve skupinách. Je to jedna z mála zimních hub, která roste v těchto měsících. V této době ještě nacházíme z jedlých hub penízovku sametonohou, hlívu ústřičnou, jidášovo ucho a pařezníka obecného. Její plodnice je droboučká. Její rozlišovací znak je rýhovaný klobouček.

Kržatka je jedlá. Nemá výraznou vůni ani chuť. Používám ji do zimních polévek. Když začne růst penízovka smrková a roste kržatka v bramboračce najdou obě dvě uplatnění.

Kržatka zimní je velice podobná – Kržatce otrubičnaté – Tubaria furfuracea. Rozezná se pouze mikroskopicky. Někde se udávají oba dva latinské názvy.

Popis

Zdroj: BioLib

Klobouk 1- 2,5 cm v průměru, nejdříve polokulovitý, později prohloubený, hygrofánní, , okraj vroubkovaný. Barvy je za vlhkého počasí plavě až tmavě rezavé, za sucha je průsvitný, pleťově izabelový.
Lupeny prořídlé, mírně sbíhavé, až 3 mm tlusté, barvy skořicové, na ostří bělavé.
Třeň 1-4 cm dlouhý, 0,1-0,3 cm tlustý, barvy klobouku, nepravidelně válcovitý, pokřivený.
Dužnina je tenká, okrově hnědá, vůně nenápadná, chuť nenápadná.
Výtrusný prach je okrově hnědý.