Ve Žďárských vrších rostou i málo známé houby

Zdroj: Žďárský deník

Krátká – Více než dvě stovky druhů hub si mohli prohlédnout návštěvníci víkendové houbařské výstavy v Ekologickém informačním centru v Krátké u Sněžného na Novoměstsku.

Mnozí z nich navíc nedorazili na akci s prázdnýma rukama – donesli mykologům houby, s jejichž určením chtěli poradit.

Ovšem nejčastější otázka, s jakou se organizátoři expozice setkali, se týkala množství vystavovaných druhů. „Lidé se ptali hlavně na to, zda jsme všechno, co je na výstavě k vidění, skutečně nasbírali jenom na Žďársku. Spoustu druhů totiž vůbec neznali ani je nikdy předtím neviděli,“ popsal Jiří Burel, místopředseda České mykologické společnosti, který na výstavě „fungoval“ mimo jiné jako mykologický poradce.

Hřib sametový, borový, pýchavka obecná, hřib kovář, liška obecná nebo václavka. To je jenom nepatrný výčet relativně běžných druhů hub Žďárských vrchů, které si bylo možné o víkendu prohlédnout na výstavě v Krátké. Avšak kromě hub, jež houbaři na svých toulkách přírodou poměrně často potkávají, tam byly k vidění i vzácné druhy, s nimiž se většina přítomných ještě nikdy nesetkala. „Houby jsme totiž byli sbírat také v pralese na Žákově hoře, tedy v místech, kam veřejnost normálně nesmí. Odtamtud také pochází například korálovec bukový, na ten se lidé hodně ptali,“ uvedl Jiří Burel.

Kromě bělostného korálovce bukového budil pozornost návštěvníků houbařské expozice také květnatec Archerův – výrazná červená houba připomínající chobotnici, která je původem z Austrálie, ale lze ji už najít i na Žďársku. Květnatec byl však z bezpečnostních důvodů uzavřen ve skleněné lahvi, jeho hnilobný zápach by totiž mohl nejednoho návštěvníka výstavy odradit.

A další unikáty výstavy? „Například kyjanka purpurová, již jsem našel na Hlinecku, se vyskytuje v rámci celé republiky pouze v jedenácti lokalitách. Jednou z nich je právě i ,můj′ rajón‘,“ nechal se slyšet mykolog Jiří „Kudláček“ Laštůvka.

Lidé si houby nejenom prohlíželi – mohli si je také očichat. Zatímco květnatec Archerův zapáchal, mnohé exponáty naopak překvapily svojí vůní. Například strmělka anýzka činí čest svému jménu a vydává aroma anýzu, ryzec libovonný je cítit po kokosu a ryzec hnědý zase po koření maggi.
Kdo při očichávání a obhlížení hub dostal chuť na nějaký houbový pokrm, mohl ochutnat například česnečku s houbami.