SYSTÉM HOUBOVÝCH ORGANISMŮ část V.
Pokračování z části IV.
TŘÍDA: HOMOBASIDIOMYCETES
Basidie nedělená (holobasidie)
Klíčení basidiospor je vždy pomocí hyfy
Nevznikají kvasinkové útvary ani sekundární spory
Makroskopické plodnice (basidiomata)
Sekundární dikaryotické mycelium vzniká somatogamií
2 podtřídy: HYMENOMYCETIDAE – obnažené hymenium alespoň v určité části života a GASTEROMYCETIDAE – uzavřené hymenium
PODTŘÍDA: HYMENOMYCETIDAE
Gymnokarpní plodnice – od počátku obnažené hymenium
Hemiangiokarpní plodnice – hymenium se obnažuje během vývinu plodnice
Plodnice mají často třeň (stipes) a klobouk (pileus)
U hemiangiokarpních plodnic i obaly – velum partiale a velum universale
Zralé basidie jsou aktivně odmršťovány – balistospory
Systém: 9 řádů
ŘÁD: APHYLLOPHORALES
Plodnice gymnokarpní, nejčastěji typu krustothecia
Hymenofor hladký, rourkovitý, ostnitý
Plodnice jsou 1 nebo víceleté,
Dřevní saprofyté, mohou přejít k parazitismu
Zástupce:
Serpula lacrymans Dřevomorka obecná – rozkládá dřevo
ŘÁD: CANTHARELLALES
Plodnice gymnokarpní, typ pilothecia nebo holothecia
Hymenofor ostnitý, lamelovitý, rourkatý nebo žilnatý, případně hymenofor povléká celou plodnici
Mykorhizní druhy, saprofyté nebo fakultativní parazité
Zástupci:
Cantharellus cibarius Liška obecná
Sparassis crispa Kotrč kadeřavý
Ramaria formosa Kuřátka sličná
ŘÁD: POLYPORALES
Plodnice gymnokarpní krustothecia, často víceletá
Hymenofor rourkovitý nebo lamelovitý
Dužnina s monomitickým, dimitickým, trimitickým pletivem
Zástupci:
Polyporus squamosus Choroš šupinatý
Daedalea quercina Síťkovec dubový
Ganoderma lucidum Lesklokorka lesklá
Schizophyllum commune Klanolístka obecná
Fomitopsis pinicola Troudnatec pásovaný
Piptoporus betulinus Březovník obecný
Fomes fomentarius Troudnatec kopytovitý
Laetiporus sulphureus Sírovec žlutooranžový
Trametes versicolor Outkovka pestrá
ŘÁD: RUSSULALES
Přítomnost kulovitých buněk – sférocysty
Plodnice – hemiangiokarpní pilothecia
Hymenofor lupenitý
Převážně mykorhitické druhy
V pletivu některých rodů se vyskytují mléčnice
Zástupci:
Lactarius deliciosus Ryzec pravý
Russula emetica Holubinka vrhavka
ŘÁD: BOLETALES
Gymnokarpní nebo hemiangiokarpní plodnice
Pilothecium, pórovitý nebo lupenitý hymenofor
Monomitické pletivo
Saprofyté, mykorrhiza s jehličnany a listnáči
Zástupci:
Boletus edulis Hřib obecný
Suillus grevilei Klouzek smrkový
Xerocomus badius Hřib hnědý
Boletus satanas Hřib satan
Xerocomus chrysenteron Suchohřib žlutomasý
Leccinum scabrum Kozák březový
Leccinum aurantiacum Křemenáč osikový
ŘÁD: AGARICALES
Hemiangiokarpní pilothecium
Lupenitý hymenofor, často je přítomno velum (plachetka)
Důležitým znakem rozdělení do čeledí je barva výtrusného prachu
Saprofyté, slabí parazité
Zástupci:
Amanita muscaria Muchomůrka červená
Amanita phalloides Muchomůrka zelená (hlízovitá)
Macrolepiota procera Bedla vysoká
Agaricus campestris Žampion polní
Armillaria mellea Václavka obecná
Coprinus atramentarius Hnojník inkoustový
PODTŘÍDA: GASTEROMYCETIDAE
Hymenium uzavřené – plodnice angiokarpní
Pokud je hymenium obnažené, děje se to až po dozrání spor
Basidie – rozšiřovány pasivně – gastroidního typu, balistospory chybí
Přizpůsobeny xerotermnímu způsobu života
Plodnice má peridii (obal), glebu (teřich) s výtrusorodým pletivem, často se neplodné hyfy přemění na kapilicium, někdy se teřich rozpadá na pecičky (peridioly), jindy je přítomen neplodný nosič – receptakulum
Řád: LYCOPERDALES
Plodnice jsou hypogeické nebo epigeické
Exoperidie brzy zaniká, endoperidie je vytrvalá
Někdy je část gleby sterilní – subgleba
Basidie chiastické
Saprofyté
Zástupce:
Lycoperdon perlatum Pýchavka obecná
Řád: GEASTRALES
Plodnice subhypogeické
Exoperidie je třívrstevná, v glebě je kolumela
Teplomilné druhy
Zástupce:
Geastrum sp.- Hvězdovka
Řád: SCLERODERMATALES
Plodnice jsou epigeické nebo subhypogeické
Peridie se otevírá nepravidelným roztržením na vrcholu nebo hvězdicovitě
Gleba je členěna na menší části nebo se skládá z několika části přisedlých na stromatu
Zástupci:
Astraeus hygrometricus Hvězdák vlhkoměrný
Scleroderma citrinum Pestřec obecný
Řád: NIDULARIALES
Plodnice epigeické kulovité nebo pohárkovité zakryté blankou
Gleba obsahuje uzavřené komůrky vystlané hymeniem, ve zralosti se rozpadá na pecičky (peridioly), obalené endoperidií
Zástupci:
Cyathus striatus Číšenka rýhovaná
Crucibulum laeve Pohárovka obecná
Řád: PHALLALES
Plodnice jsou hypogeicky se zakládající
Peridie se otevírá rozpadem, zůstává jako pochva
Někdy se vytváří receptakulum (nosič), který proráží peridie a vynáší spory nahoru
Zástupce:
Phallus impudicus Hadovka smrdutá
Pomocné oddělení LICHENES (Lišejníky)
Mutualistická symbióza: (oboustranně výhodné soužití), někdy spíše helotismus (ujařmění)
· FOTOBIONT (sinice (např. Nostoc, Chroococcus, Gleocapsa) nebo řasa (Trebouxia, Trentepohlia, Chlorella), fotosyntézou dodává organické látky, některé sinice jsou schopny ještě fixace vzdušného dusíku)
· MYKOBIONT (houba – Ascomycotina, méně Basidiomycotina dodává vodu a anorganické látky, zajišťuje stélku a rozmnožovací orgány)
Mykobiont proniká haustorii do buněk fotobionta, žádná lichenizovaná houba nemůže žít samostatně, fotobiont však ano.
VÝZNAM LIŠEJNÍKŮ
Lišejníky osídlují extrémní stanoviště, narušují skalní podklad
Mají velmi pomalý růst a jejich stélky mohou být značného stáří
Jsou bioindikátory čistoty ovzduší (citlivé na exhaláty)
Potrava pro zvířata
Produkují lišejníkové kyseliny
Mají široké spektrum medicínsky cenných vlastností (antibiotické, protinádorové účinky)
Stélka:
· HOMEOMERICKÁ (buňky fotobionta a vlákna mykobionta jsou volně rozptýleny, např. lišejník r. Collema)
· HETEROMERICKÁ (rozlišená na jednotlivé vrstvy)
o Svrchní korová vrstva (izodiametrické buňky mykobionta)
o Řasová vrstva (buňky fotobionta, do nichž pronikají haustorii hyfy mykobionta)
o Dřeňová vrstva (rozvolněná vlákna mykobionta)
o Spodní korová vrstva (stejná jako svrchní vrstva, s otvory – cyfetami a rhizoidy sloužícími k upevnění stélky)
Morfologické druhy stélek u heteromerických lišejníků Ascolichenes:
· KOROVITÁ (přirostlá celou plochou, chybí spodní kůra – Rhizocarpon geographicum)
· LUPENITÁ (plocha přirůstá k podkladu jen rhizinami – Hypogymnia physodes)
· KEŘÍČKOVITÁ (k substrátu přirostlá jen v bazální části – Cetraria, Usnea)
· podtyp: dimorfická stélka (část je lupenitá (thallus horizontalis) a část je keříčkovitě vystoupavá (thallus verticalis podecia), Cladonia)
· VLÁKNITÁ (jemná s vlákny fotobionta opletenými vlákny mykobionta – Cystocoleus)
Nepohlavní rozmnožování: společné šíření obou složek:
1/ fragmentace stélky
2/ soredie – kulovité shluky houbových hyf s buňkami fotobionta, tvoří se buď roztroušeně na povrchu stélky nebo ve shlucích zvaných sorály
3/ isidie – válcovité výrůstky z povrchu stélky se zachovanou heteromerickou stavbou všech tří vrstev
Pohlavní rozmnožování: pouze mykobiont (askospory nebo bazidiospory), závislé na opětovném setkání s fotobiontem
Nejčastější typy plodnic – apothecium, perithecium, nebo askolokulární plodnice
Hymeniální gonidie – buňky fotobionta, které jsou rozšiřovány společně se sporami hub
Mnoho druhů lišejníků se pohlavně nerozmnožuje vůbec
Systém lišejníků
Podle mykobionta jsou lišejníky řazeny do systému hub jako LICHENIZOVANÉ HOUBY
-Pododd.: Ascomycotina,
Tř. Ascomycetes – např. řády:
LECANORALES, VERRUCARIALES (výhradně lichenizované houby)
CALICIALES, LEOTIALES, SPHAERIALES, DOTHIDEALES (jen někteří zástupci jsou lichenizované houby)
-Pododd.: Basidiomycotina,
tř. Homobasidiomycetes
podtř. Hymenomycetidae (řády: THELEPHORALES, AGARICALES)
Basidiolišejník s Omphalina umbellifera jako mykobiontem a zelenou řasou Coccomyxa
Hypogymnia physodes Terčovka bublinatá (příklad lupenité stélky)
Rhizocarpon geographicum Lišejník (mapovník) zeměpisný (příklad korovité stélky)
Cetraria islandica Pukléřka islandská (příklad keříčkovité stélky)
Collema Huspeník (příklad rosolovité stélky)
Lobaria pulmonaria Důlkatec plicní (používán v homeopatických lécích proti kašli)
Xanthoria parietina Terčovník zední (lupenitá stélka s apothecii)
Cladonia floerkana Dutohlávka vyzáblá
Cladonia pyxidata Dutohlávka pohárovitá
Posted in Galerie fotografií
Napsat komentář