Ryzec borový/pravý – Lactarius deliciosus

(L. ex Fr.) S. F. Gray

VII. – XI.

Jedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité

Tento druh ryzce mi roste převážně, po prázdninách, když děti začnou chodit do škol. Rodiče s dětmi opustí rekreovaná místa, chaty, chajdy a chatičky. V chatové oblasti, kam právě chodím, na ryzce borového se nachází, spousta borových hájů. Mezi chatami se brouzdám a nacházím krásné skvosty jako například květnatec archeův – Clathrus archeri, slizák lepkavý a můj zmiňovaný ryzec borový. Ryzcům se nejvíce daří na louce u borového háje. Rostou hluboko v louce, kde by je normální smrtelník nikdy nehledal. Při optimálních růstových podmínkách není problém za půl hodinky si nasbírat plný košík. Ryzec borový je podobný ryzci smrkovému. Někdy je ryzec borový udáván a považován za pravého a naopak. Borovák má rozlišovací znak, že na třeni má oválné s jemné vmáčklé oranžové ďubky. Ryzec borový roste spíše vzácně nebo nehojně od srpna do listopadu v jehličnatých a smíšených lesích, často v trávě a u lesních cest, vždy pod borovicemi. Je rovněž podobný jedlému ryzci smrkovému – (Lactarius deterrimus), který je trochu menší, má delší třeň a roste pod smrky. Je jedlý, výtečný, má lahodnou křupavou chuť. V kuchyni je kulinářsky všestranný. Nejvíce mi chutná obalený jako řízek. Je výtečný usmažený na másle a kmínu. Je vynikající v octovém nálevu.

Chuť: jemná.

Klobouk: oranžově okrový, s tmavšími kruhy, místy také slabě nazelenalý, 0 4-10 cm.

Lupeny: oranžově žluté až oranžově okrové.

Třeň: zbarvený stejně jako klobouk, s tmavšími jamkami.

Mléko: mrkvově červené, netmavne do vínově červena.

Výskyt: pod borovicemi; srpen až říjen.

Záměna: kromě ryzce pravého existují ještě jiné druhy, které mají rovněž mrkovově červené mléko. Hojněji se vyskytující ryzec smrkový (L. deterrimus) je z hlediska chuti méně hodnotný, neboť je poněkud nahořklý. Jeho mléko se asi po 10 minutách zbarvuje do vínově červena! Teplomilný ryzec krvavý (L. sanguifluus) rná mléko, které je již od počátku krvavě až vínově červené. Také lupeny mají vínově červený odstín. Je jedlý.

Poznámka: ryzec pravý je výborná jedlá houba, pokud se nevaří, nýbrž obalí a osmaží jako řízek. Výtečný i na smaženici a do octa. Rodové znaky: 85 druhů, mykorizní houby, charakteristické znaky mají podobné jako holubinky (křehká dužnina, stavba), barvy většinou temnější, dužnina při poranění roní mléko, Výtrusný prach bývá bílý, krémový nebo žlutavý, amyloidní, ornamentika výtrusů u bradavek až sítek, u některých druhů s výraznými hranami.
Zdroj: Atlas hub

Na oleji podusíme nakrájenou cibuli a plátky česneku, přidáme nakrájené ryzce, plátek citronu s kůrou a bez jader, koření a dusíme doměkka. Poté přidáme nakrájená rajčata a mírně podusíme. Do hotového jídla vmícháme smetanu a prohřejeme.