Ucháč čepcovitý – Gyromitra infula

Zdroj:http://burle.blog.cz/

Nechal jsem rodinu odpočívat a sám jsem nedočkavě kolem potoka pod břízkami hledal ty malé, střední kozáky. Najednou koukám a na místě, kam vždy padnul můj pohled, něco divného. Až jsem se lekl, nebo snad radostí pookřál. Konečně houba, kterou nikdo nezná, kterou nikdy nikdo neviděl. Bude se jmenovat určitě po mé maličkosti. Konečně jsem se dočkal. Usedám a koukám a koukám, a na nic jsem nepřišel. Velkou výhodou bylo, že už byla doba digitálních fotoaparátů. A takový foťák umí divy. Nejen, že udělá snímek, ale dokonce i přidá datum. Takže vím nejen kde jsem ho našel, ale dokonce i kdy. To je ta dnešní výhoda techniky. To je na těch houbách to krásné. Chodíte na ně celý život a pouze jednou se vám podaří takové štěstí. Konečně je tu on lesa šampión – ucháč čepcovitý. Každý rok čekám, že na stejném místě, nebo někde v okolí, najdu jeho bratříčka, sestřičku. Ale marně…

Říká se mu také biskupská čepice. Proč, to víme. Je tu velká podobnost, ale co nevíme, kde a kdy tento název vznikl. Poradíte?

Je zprohýbaný a vytváří několik cípů, které mnohdy vybíhají již od třeně. Jeho barva je od červené až po hnědou. Důležitým znakem je dutý třeň. Podle znalců se jedná o velice chutnou houbu, která ale není masitá, takže je hříchem jí utrhnout. Pouze koukáme, fotografujeme a netrháme. Ať potěší ještě další milovníky lesa. Je divné, že tento miláček, krasavec, ještě nepatří mezi chráněné houby. Jeho výskyt zejména v posledních letech je opravdu, ale opravdu vzácný. Roste od konce léta do podzimu.

Problematika kolem ucháčů je vůbec zajímavá. Někdo tvrdí, že je konzumuje bez problémů, odborníci naopak zdůrazňují jejich jedovatost. Předpokládá se, že ucháč čepcovitý může mít různé množství jedovaté látky. Takže je to sázka do loterie. Ale co. My ho stejně nejíme, z lesa neodnášíme, protože ho milujeme. Je vzácný a tedy pro přírodu nepostradatelný!

MYKOLOGICKÉ ÚDAJE: Nachází se velice zřídka, i když podle starších atlasů, roste hojněji ve vyšších polohách. /Napište prosím zde do komentářů, pod tímto článkem, v kterém roce jste ho našli a v kolika kusech! Získáme tak konkrétní představu o jeho výskytu. Děkujeme./ Vyskytuje se na podzim ve skupinkách, ale i jednotlivě v lesích jehličnatých. Můžeme ho nalézt i mimo les. Vyrůstá z rozkládajícího se dřeva pod povrchem půdy, ale i z ležících zbytků stromů, kořenů ; a pařezů. Plodnice může být vysoká až 20 centimetrů a klobouk široký až 10 cm. Z jeho jedlostí je to dosti sporné. Podle nejnovějšího výzkumu, který na svém organismu provedl vynikající československý, evoropský, světový mykolog Václav Burle, pravděpodobně plodnice v různém stavu vývoje obsahuje různé množství jedovatých látek – gyromitrin. Je to stejná látka jako u ucháče obecného. Je nebezpečné ho požívat a navíc je ho ve hvozdech převelice málo.

Pro svou vzácnost by měl být chráněn. Proto nejíme, netrháme, ale naopak pouze obdivujeme, bádáme, fotografujeme a o jeho výskytu, kusech, ihned informujeme burle.blog.cz. Nebo burle@seznam.cz.