Houby na Hlinecku

Hřib plavý – Boletus impolitus

Hřib plavý – Boletus impolitus

Fr.

VI. – IX.

Jedlý

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Boletaleshřibotvaré » čeleď Boletaceaehřibovité

Vědecká synonyma

Boletus suspectusKrombh.
Leccinum impolitum (Fr.) Bertault
Tubiporus impolitus (Fr.) P. Karst.
Další názvy

= hřib nelesklý
= hřib skvrnitý
Opět tu mám druh hřiba, který tu na kopci neroste. Opět jsem měl tu čest tento druh fotografovat v krásném malebném prostředí, kam jsem byl pozván partou skvělých chlapíků. Díky nim, mám ve své sbírce spousta, barevných hřibů, kterých bych v životě u nás nenašel. Tento druh houby je jedlý, ale neměl by se sbírat pro jeho ohrožení. Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie NT (téměř ohrožený).

Popis

Klobouk 5-25 cm v průměru, velmi často vrásčitý nebo hrbolkatý, plstnatě vláknitý, ojíněný. Barvy plavě hnědé, žlutohnědé, někdy i s olivovým nádechem.
Rourky barvy světle citrónové až zlatožluté, ve stáří mývají zelený nádech. Poraněním barvu nemění. Póry barvy i vlastnosti stejné jako rourky.
Třeň 5-18 cm vysoký, 2-8 cm tlustý, břichatý, někdy až kyjovitý, bez síťky, u vrcholu zrníčkatý dole jemně vláknitě šupinkatý. Barvy nažloutlé až světle citrónově žluté, v mládí mající často červenavý nádech.
Dužnina na řezu světle žlutá, pouze v bázi načervenalá. Barvu ani poraněním nemění. Chuť nasládlá, vůně nakyslá, ve stáří až karbolová.

Ekologie

Výskyt červen až září šípákové a teplomilné doubravy, xerotermní dubo-habrové háje, ve světlých listnatých lesích a parcích. Upřednostňuje duby, buky, habry, nižší polohy a vápenité půdy. Dosti velká naleziště jsou v brněnském okolí, kde vystupují devonské vápence.

Jedlý.

Zajímavosti

Jeho karbolový zápach mnoho ke sběru neláká. Staré plodnice jsou nepoživatelné. Někdy povrchem třeně připomíná kozáky a je mezi ně i zařazován. Je to mykorizní druh.
Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie NT (téměř ohrožený).

Literatura

Internetové stránky 2003.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 343, 344.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190, 193.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 15, 50, 52.
Zdrojový popis: BioLib.cz
Foto: Karel Netsch
Karel Netsch: Roste od červena do září. Klobouk je plavě hnědý, žlutohnědý, někdy s olivovým nádechem. Po otlačení hnědne. Široký je 50 – 250 mm. Rourky jsou světle citronové až zlatožluté, později nazelenalé. Po otlačení nemění barvu. Třeň 50 – 180 x 20 – 80 mm, břichatý až kyjovitý, nažloutlý až citronově žlutý, v mládí často s červenalým nádechem, bez síťky, pod kloboukem zrníčkatý, níže vláknitě šupinkatý. Dužina je na řezu světle žlutá, neměnící barvu, na bázi načervenalá. Chuť nasládlá s nakyslým, ve stáří až nepříjemně karbolovým zápachem.
Foto: Karel Netsch
Roste roztroušeně, jednotlivě i ve skupinách ve světlých listnatých lesích a parcích, zejména pod duby, buky a habry, občas i pod lipami. Dává přednost půdám s vyšším obsahem vápníku. Z hlediska ohrožení je zařazen do kategorie NT (téměř ohrožený). Udivilo, mě a zároveň potěšilo, že jsem tuto celkem teplomilnou houbu nalezl i u nás na drsném severozápadě.

Další jména – hřib nelesklý, hřib skvrnitý


Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *