Houby na Hlinecku

Čechratka černohuňatá – (Paxillus atrotomentosus)

Čechratka černohuňatá – (Paxillus atrotomentosus)

(Batsch) Šutara

VII. – XI.
Jedlá, ale nevalné jakosti
říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Tapinellaceae

Vědecká synonyma

Agaricus atrotomentosus Batsch
Paxillus atrotomentosus (Batsch ex Fr.) Fr.
Paxillus atrotomentosus var. atrotomentosus (Batsch. Ex Fr.) Fr.
Sarcopaxillus atrotomentosus (Batsch) Zmitr., Malysheva & E.F. Malysheva
Klobouček je světle nebo tmavě hnědý, sametový (v mládí), připomínající hřibovitou houbu.
Lupeny jsou ke třeni sbíhavé, hustě uspořádané a příčně spojované.Nožička je tmavě hnědá až černohnědá.Čechratka černohuňatá roste velmi hojně od července do listopadu v jehličnatých a smíšených lesích na pařezech, u paty stromu nebo ležících kmenech jehličnanů, zejména smrků a borovic. Zde na Vysočině velmi hojná. V některých atlasech je vedená jako jedlá, ale u některých lidí vyvolává zdravotní potíže. Já osobně ji ochutnal a občas malou plodničku seberu, kvůli barvě a druhu v košíku. Používám ji občas do směsi. Jinak chuť trochu nakyslá, nevalná.
Čechratka černohuňatá je podobná slabě jedovaté čechratce podvinuté (Paxillus involutus)

Popis


Klobouk 5-25 cm v průměru, škeblovitý, sklenutý, plochý na středu vtlačený, s výrazně podvinutým okrajem, tlustomasý, v mládí plochý a sametový, ve stáří špinavě rozpukaný a lysý. Barvy rezavě hnědé až olivově hnědé, někdy i černohnědé.
Lupeny husté, sbíhající na třeň, kde jsou až žilnaté, příčně spojované, okrově až špinavě žluté, na otlačených místech hnědnoucí. Jsou lehce oddělitelné od klobouku.
Třeň 3-10 cm vysoký, 1-5 cm tlustý, excentrický, kořenovitě zahrocený, tuhý, pružný, s tmavě hnědou až černohnědou pokožkou, někdy až sametově černý. Uvnitř je v mládí dužnatý, později jakoby houbovitě vycpaný.
Dužnina masitá, šťavnatá, někdy až vodnatá, nažloutlá až okrově žlutá, vůně houbově nakyslá, chuť trpce kyselá, někdy až nahořklá.
Výtrusný prach rezavě hnědý, nažloutle hnědý až hnědý. Výtrusy jsou barvy bledě žlutavé až žlutohnědé, elipsoidní, někdy kulovitě elipsoidní, hladké, 4-6,5 x 3-4,5 µm velké.
Ekologie
Výskyt červenec až listopad hojně na trouchnivějících pařezech a odumřelých kořenech či v půdě ponořeném tlejícím dřevě jehličnanů. Upřednostňuje smrky a borovice. Najdeme ji i na chudých písčitých půdách.

Nejedlá.


Možné záměny
Hřib hnědý (Boletus badius), a hřib plstnatý Boletus subtomentosus. Pouze při pohledu shora, po utržení však zjistíme přítomnost lupenů.
Čechratka sklepní (Tapinella panuoides) která nemá vyvinutý třeň a je nejedlá.
Čechratka podvinutá (Paxillus involutus), která se liší špinavě okrovou barvou klobouku. Třeň má barvy žlutavé. Roste přímo ze země a ne ze dřeva a je slabě jedovatá
Zajímavosti
V některých publikacích považována za jedlou , ale u některých lidí vyvolává zdravotní potíže. V knize „Velký atlas hub“ autor Pavol Škubla ji řadí mezi jedovaté. Od rodu Paxillus se liší pouze mikroskopicky.
Její dužnina je používána k barvení vlny.
Zdroj popisu: BioLib.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *