Hřib nachovýtrusný – Porphyrellus porphyrosporus
Hřib nachovýtrusný – Porphyrellus porphyrosporus
(Fr. & Hök) E.-J. Gilbert
VII. – X.
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité
Vědecká synonyma
Boletus olivaceobrunneus Zeller & Bailey
Boletus porphyrosporus Fr.
Krombholziella pseudoscaber (Secr. ex Singer) anon. ined.
Phaeoporus porphyrosporus (Fr. & Hök) Bataille
Porphyrellus atrofuscus Dick & Snell
Porphyrellus pseudoscaber (Secr.) Sing.
Tylopilus porphyrosporus (Fr. & Hök) Smith & Thiers
Boletus porphyrosporus Fr.
Krombholziella pseudoscaber (Secr. ex Singer) anon. ined.
Phaeoporus porphyrosporus (Fr. & Hök) Bataille
Porphyrellus atrofuscus Dick & Snell
Porphyrellus pseudoscaber (Secr.) Sing.
Tylopilus porphyrosporus (Fr. & Hök) Smith & Thiers
Další názvy
= hřib černohnědý
= hřib olivově hnědý
= hříbek nachovýtrusý
= kožák
= hřib olivově hnědý
= hříbek nachovýtrusý
= kožák
Václav Voňka: Tohoto umouněného hřiba, jakoby vytaženého z komína nacházím vcelku pravidelně od července až do října někdy ve skupinkách, jindy samostatně ve smrkových hvozdech na kyselých jílovitých půdách Železných hor. Byl to jeden z prvních hřibů, které jsem bezpečně poznal. Je jakoby celý umouněný a zakouřený, takže se dost těžko zamění s jinou hřibovitou houbou. Po rozkrojení je uvnitř bílý, po chvíli malinko červená a nakonec tmavě šedne. Dost často se přehlédne, protože jeho barva splývá s okolním povrchem. Vyskytuje se zrovna tak jako šiškovec zanedbaném zákoutí lesa a někdy dokáže vyrůst i v několika desítkách plodnic na malém kousku. Je to houba jedlá, ale málo chutná, vonící zatuchle, ve stáří až petrolejově.
Foto: Václav Voňka
Dříve jsem ji sbíral do směsi, protože jsem tolik jiných lepších hub neznal. Ted si ji rád vyfotím a nechám stát na místě. Starší a staré plodnice by se neměly sbírat vůbec, jsou měkké, vatovité a mohly by se vyskytnout trávící a zažívací potíže.
Možnost záměny:
Při troše pozornosti nepřichází v úvahu. Houba je jakoby vyuzená!
Foto: Václav Voňka
Já dodám, že je velmi hojný v podhorských smrčinách, jako například tady. Kdysi se jen psalo hřib nachovýtrusný, nyní se více používá nachovýtrusý, ale dle mého se jedná o tu samou houbu. My tady na horách budeme používat nachovýrtusný muhehe. Roste mi přímo za barákem (cca. 500 m) a v okruhu půldruhého kilometru asi na pěti místech v několika desítkách plodnic najednou, jak píše Václav. Lidový název tu má kominík.
Je jedlý, ale nevalné chuti. Je moc aromatický. Jeho chuť a vůni bych přirovnal k maggi. Používám jej do směsi, jen dva tři kousky místo koření. Malé kloboučky jsem zkoušel obalené v trojobalu, nebyl špatný. Jinak kominíka sbírám ve velkém a suším jej. Po usušení kominíka rozemelu na prach a smíchám s podravkou.
Sbírám jen mladší plodnice. Starší se brzo kazí, má velkou plesnivost a červivost.
Doporučuji sbírat na sušení.
Více fotografií ZDE
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář