Penízovka sametonohá – (Flammulina velutipes)

IX. – IV.

Jedlá. Zdravá, má léčivé účinky

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Physalacriaceae

Agaricus veluticeps Cooke & Massee
Agaricus velutipes Curtis
Collybia eriocephala Rea
Collybia veluticeps (Cooke & Massee) Sacc.
Collybia velutipes (Curt.) Kumm.
Collybidium velutipes (M.A. Curtis) Earle
Gymnopus velutipes (Curtis) Gray
Myxocollybia velutipes (Curtis) Singer
Panaeolus veluticeps (Cooke & Massee) Sacc.
Paxillus veluticeps (Cooke & Massee) Singer

= penízovka zimní
= plaménečka sametonohá
= sametonožka
= sametka^#
= vánoční houba^#

Na Hlinecku se objevuje v listopadu. Roste až do března. Nejvíce se objevuje, po prvních mrazících. Dle zkušeností dostane růstový impuls jako hlíva ústřičná. Roste ve třech vlnách. První je v období říjen, listopad. Druhý prosinec, leden a třetí únor, březen. Nejvíce se objevuje kolem řeky Chrudimky na jívách a černém bezu. Dokonce se mi podařilo najít penízovku v bílé barvě – albína. Viz foto.
Upřednostňuje bázi listnáčů lip, dubů, buků, jasanů a na těchto pařezech je

nejhezčí a nejmasivnější. Je to dřevokazná houba, která se nechá i pěstovat. Je to výborná zimní houba, která má léčivé účinky:

1-3 cm klobouk penízovky sametonohé je v mládí polokulovitý, později se ploše rozkládá a někdy je nepravidelně zvlněný a mělce prohloubený. Barvu má v rozmezí od žlutooranžové až po medově nahnědlou. Pokožka je za vlhkého počasí silně slizká a lesklá. U mladých plodnic bývá většinou sametově hebká.

3-5 milimetrové lupeny jsou pevně přirostlé ke třeni. Mezi nimi jsou patrné kratší lupénky. Za mlada mají barvu bílou, později žlutavou. V dospělosti mohou být poprášené jemně nažloutlým výtrusným prachem.

Třeň je 3-10 cm dlouhý a 0,3-1,5 cm široký. Většinou je válcovitého tvaru nebo ho můžeme najít zploštělý. Převažuje žlutá a oranžová barva. Tmavohnědé chloupky v horní části vytvářejí hustý porost připomínající sametový povlak. Třeň je dutý, mnohdy pokřivený a zprohýbaný. Dužnina se světle krémovou barvou je v mládí pružně pevná, pak houbovitě vodnatá. Dužnina v třeni je tvrdě vláknitá a celý třeň je proto dost ohebný. Výtrusný prach není čistě bílý, ale má jemně nažloutlou barvu.

Penízovka sametonohá, někdy také nazývaná jako zimní nebo plamenečka sametonohá, vyrůstá v bohatých trsech, v jejichž spodní části je zřetelně pozorovatelné podhoubí. Tyto provazcovité útvary jsou spojením mezi dřevní hmotou a houbou.

Začíná růst na podzim a velmi častá je v listopadu, po prvních mrazících. Stane se, že ji najdeme i v létě, ale to se pak vzhledově trochu liší. Třeně už nemají, tmavě hnědé chloupky, ale jsou oranžově žluté a lysé.

Jedná se o dřevní houbu, kterou najdeme růst jak na mrtvém dřevě, tak i na dřevě poraněných živých stromů. Poranění stromů mohou být způsobena například prvními mrazy. Není závislá na lesním prostředí. Najít ji můžeme jednak v lese, ale i v břehových porostech podél potoků, v zahradách, ovocných sadech nebo při patě starých šípkových keřů. Hojný je tenhle druh penízovky v lužních lesích.

Penízovka sametonohá je jedlá houba. Pro svou mírnou chuť je vhodná pro přípravu kuchyňských pokrmů. Použitelné jsou však jen kloboučky. Třeně kvůli jejich tuhosti můžeme zahodit někde v lese. Je velmi chutnou přísadou pod různá masa. Použít se dá i do polévek. Vařením získává jemně kořeněnou vůni.

Nemusíte se bát toho, že když vyrostla za mrazivého počasí, pak je zdraví škodlivá. Její plodnička se mrazem neponičí. Po rozmrznutí opět ožívá.

Díky době výskytu této houby možnost záměny s jinou houbou takřka není.

Přebrané vločky vložíme do studené vody nebo vývaru, postavíme na oheň a vaříme asi 20 minut. Pak je scedíme a sítem protřeme, dáme do kastrolu, přidáme očištěné, na plátky nakrájené a na másle podušené houby, podlijeme vše vývarem z vloček, osolíme a ještě krátce povaříme. Nyní polévku odstavíme z ohně a zjemníme ji žloutky, rozkvedlanými v mléce nebo ve smetaně. Nakonec přidáme do jednotlivých porcí polévky jemně rozsekanou petrželku.
Příloha: topinky z bílého chleba. Pro 6 osob.

Penízovky očistíme, opláchneme a nakrájíme na plátky. Ve vývaru z masoxu je povaříme 5 minut. V osolené vodě uvaříme do měkka očištěný celer a nakrájíme jej na kostičky. K vychladlým a okapaným houbám a k celeru přidáme nadrobno nakrájená vejce a nasekanou petrželku, zalijeme zálivkou a zlehka promícháme. Salát necháme krátce odležet. Před podáváním jej ozdobíme zelenými natěmi, případně červenou paprikou.

Z rozkvedlaných vajec, mouky, mléka a solí si připravíme řídké těstíčko, které metlou dobře prošleháme. Houby nakrájíme na tenké plátky a na rozehřátém másle je podusíme. Očištěný a omytý pór nakrájíme na tenká kolečka, a to hlavně jeho bílou část, vložíme je do cedníku, na okamžik ponoříme do vařící slané vody a necháme dobře okapat. Podušené houby, prochladlý pór a jemně rozsekané maso vmícháme do připraveného těstíčka. Směs menší naběračkou lijeme na pánev do rozehřátého tuku, naběračkou stlačíme do plocha do tvaru lívanečků a po obou stranách je do růžova vysmažíme. Můžeme je také smažit v lívanečníku. Příloha: bramborová kaše a salát ze syrové zeleniny. Pro 4-6 osob.

recepty ze zdroje: Mycelium Wolf

Foto: Karel Netsch