Hřib smrkový – Boletus edulis
Hřib smrkový – Boletus edulis
VII. – XI.
Jedlý – tržní.
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité
Vědecká synonyma
Boletus bulbosus Schaeff.
Boletus edulis f. arcticus Vassilkov
Boletus edulis f. edulis Vassilk
Boletus edulis f. laevipes (Massee) Vassilkov
Boletus edulis subsp. trisporus Watling
Boletus edulis var. arcticus (Vassilkov) Hlaváček
Boletus edulis var. laevipes Massee
Boletus edulis var. trisporus (Watling) anon. ined.
Boletus esculentus Pers.
Boletus filiae Gillet.
Boletus edulis f. arcticus Vassilkov
Boletus edulis f. edulis Vassilk
Boletus edulis f. laevipes (Massee) Vassilkov
Boletus edulis subsp. trisporus Watling
Boletus edulis var. arcticus (Vassilkov) Hlaváček
Boletus edulis var. laevipes Massee
Boletus edulis var. trisporus (Watling) anon. ined.
Boletus esculentus Pers.
Boletus filiae Gillet.
Jako asi všude je hřib smrkový (smrkáč) jednou z nejrozšířenější hřibovitou houbou, myslím z hřibů, ne hřibovitých druhů, do kterých spadá křemeňák a kozák. Jinak mezi hřiby bych ještě zařadil, H. kováře a hnědého. Když je optimální čas na růst smrkáče, dá se najít úplně všude. Je to mykorhizní houba, která upřednostňuje smrkové monokultury a kyselejší půdy, ale též se jim daří ve smíšených lesích, dokonce jej nacházím v březových alejích. Nejvíce hojná v měsíci září. Je to chutná jedlá houba, ale mám raději vzrostlejší plodnice. Malé jsou tvrdé, bez chuti. Vzrostlejší plodnice, už mají chuť. Tento případ uvedu na příkladu: obalované řízky. Když obalíte mladou plodnici, je bez zápachu a chuti. Velká plodnice, která má žluté rourky (maso), už má houbovou chuť. V české kuchyni je všestranný do čehokoliv. Je vhodný na sušení. Neodpustím si dodat, že pro mne smrkáč není tak kvalitní houba. Dám přednost jakýmikoliv jiným hřibovitým, nebo lupenatým houbám. Ty jsou v mém měřítku na prvním místě. Zde na Hlinecku jak se rozjede hřibovitá vlna, lidé se můžou zbláznit. Převrátí les naruby. Rozhrabávají hrabanku, kopou do všeho co jim přijde do cesty, zanechávají díry po velkých plodnicích – mycelium zasychá. Neuvědomují si, jak houbám škodí. Po týdnu přijdou a stěžují si, že nic neroste, proč taky?!. Je těžké jim vše tisíckrát vysvětlovat. Když najdeme mega kus, rozkrojíme a přesvědčíme se, zda je zdráv. Při rozhodnutí, že jej necháme v lese, bych poradil nabodnout zbytky plodnic na větvičky stromů. Tímto podpoříme jeho rozprášení do větších vzdáleností. Má dost velkou červivost.
Lidové názvy:
Pravák, pravý hřib, bílý hřib, nakládáček, smrkáč
Hřib smrkový roste od července do října (nejvíce v srpnu a v září) hlavně ve světlých mladých smrčinách, ani suchých, ani příliš vlhkých, často téměř v pravidelných intervalech. Na podzim jej nalezneme i v dubinách, bučinách, borech, ve smíšených lesích i na jejich okrajích a na lesních cestách. Roste i na horách. Hřib smrkový je z pravých hřibů, tzv. praváků, nejpozdnější, zato však nejčastější. Za příznivých podmínek roste dokonce masově.
Pravé hřiby, tj. smrkový, dubový, borový i bronzový, jsou předmětem světového obchodu a nevyrovná se jim žádný jiný druh houby (snad kromě pěstovaných žampionů). Nejžádanější jsou sušené hřiby. Použití hřibů v kuchyni i v průmyslu je známé a všestranné.
Záměna u vzrostlých hub nehrozí. Je však nutné dát pozor na mladé závojenky olovové, které se podobají mladým hříbkům. Někdy se zamění pravé hřiby (hlavně dubový) za hřib žlučník, který se od pravých hřibů liší v dospělosti širokými a od výtrusů růžově zbarvenými ústími trubek, výraznou síťkou na třeni a hlavně odporně hořkou chutí. Všechny čtyři pravé hřiby jsou někdy považovány za poddruhy nebo variety jednoho druhu hřibu obecného. Zde je uvádíme jako samostatné druhy. Jiní autoři je zařazují jako dva druhy a dva poddruhy.
Kyselka z hřibů
300 g hřibů smrkových, 4 brambory, 1 cibule, máslo, hladká mouka, 3/4 l mléka, ocet, kopr, celý pepř, bobkový list, nové koření
Cibuli na drobno nakrájíme, zpěníme ji a přimícháme mouvy, vytvoříme si tak jíšku. Do jíšky přidáme nakrájené brambory a koření. Vaříme do změknutí brambor. Polévku okyselíme octem, přidáme posekaný kopr a povaříme.
Bílá omáčka z hřibů
500 g hřibů smrkových, máslo, smetana, cibule, mouka, sůl, pepř
Nakrájíme cibuli a necháme ji zpěnit na másle. K cibuli přidáme nakrájené hřiby, které dusíme, až změknou. Zalijeme smetanou, ve které jsme rozkvedlali trochu mouky na zahuštění. Vzniklou omáčku dochutíme solí a pepřem. Podáváme s knedlíkem.
Více fotografií v galerii
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář