Smrž kuželovitý – Morchella conica

III. – VI.

Jedlý

říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Morchellaceae – smržovité

Čeleď Morchellaceae zahrnuje 8 rodů vřeckovýtrusých hub, mezi které patří např. velmi vzácná terčovnice síťnatá (Disciotis venosa), nebo jedlá kačenka česká (Ptychoverpa bohemica).

Tato zajímavá houbička je jednou z prvních, které rostou na jaře. Smrže patří bezesporu mezi nejatraktivnější jarní houby. Pravda – nenajdeme je každý den, ale setkání s nimi je vždy provázeno velkou radostí. Smrže všeobecně patří mezi jedlé a labužníky vyhledávané houby. Vyznačují se dutými plodnicemi s žebernatými, jamkatými klobouky a jako takový jsou v podstatě nezaměnitelný. Vyskytuje se prakticky všude. V parcích, zahradách, na rumištích, v lesích různé kategorie i spáleništívh. Jsou však roky, kdy se vůbec nevyskytuje, jindy se zjeví uprostřed městské vilové čtvrti z mulčovací kůry v obrovském množství. Před dvěma lety, mi kamarád Slávek Hladík volá, že mu rostou na zahradě. Nelenil jsem a s Bobem vyrazil směr Vortová. Nafotil, několik plodnic sebral na otisky pro Pavla Havránka, který mi na podzim přivezl naočkované zrno. Zrno bylo naseté na místa, kde se smrž objevil a na jednoletá spáleniště. Bohužel nebyl rok, vyrostl mi pouze jenom jeden.
Uvidíme letos, jestli se zadaří. Objevují se tu začátkem dubna.

Kloubouk má tence masitý, skoro pravidelně tupě kuželovitý, s hranatými a protaženě okrouhlými prohlubeninami se zaoblenými hranami, obyčejně dosti štíhlý, 4 až 10 cm vysoký a 3-5 cm široký, uvnitř celý dutý, okrajem dole ke třeni přirostlý, světle okrově hnědý, hnědošedý až olivově hnědý, velmi křehký. Dužina je tenká, křehká, bělavě šedavá nebo světle naokrovělá. Třeň je dost pravidelně válcovitý, hladký, 3-8 cm dlouhý a 1,5 – 2,5 cm široký, bělavý nebo naokrovělý, dutý a křehký. Výtrusný prach krémově žlutý; výtrusy elipsovité, hladké. Chuť i vůně nenápadné, slabě houbové.

Roste v početných skupinách od nížin až po pahorkatiny v celém mírném pásmu severní polokoule, od Japonska až po Severní Ameriku.

Poznámka: V případě smrže kuželovitého panuje mezi druhy a varietami stejný chaos, jako je tomu u smrže obecného. U smržů lze bezpečně rozlišit tři skupiny: s polovolným kloboukem (dříve mitrophora), s žebrovitým kloboukem (skupina conica) a s plástvovitým kloboukem (skupina esculenta).

750g smržů, 210g polohrubé mouky, 3 vejce, sekaná čerstvá nebo sušená šalvěj, sůl, mletý černý pepř, tuk

máslo, polohrubá mouka, drůbeží vývar, sladká smetana nebo šlehačka, mletý muškátový oříšek, sůl, mletý bílý pepř, dva druhy sýra (čedar-niva), špetka kurkumy, šafrán

Očištěné, nadrobno posekané a na tuku podušené houby v míse smícháme spolu s vejci, moukou, solí a sekanou šalvěji. Osolíme, opepříme. Z těsta tvarujeme šišky nebo placičky, které osmažíme na tuku dozlatova. Šišky naskládáme do vymazané zapékací nádoby, zalijeme sýrovou omáčkou a zprudka zpečeme asi 15 minut ve vyhřáté troubě. Hotové posypeme sekanou petrželkou nebo celerovou natí.

Z másla a mouky uděláme světlou jíšku, zředíme horkým drůbežím vývarem a krátce povaříme. Potom přilijeme smetanu nebo šlehačku, dochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem, obarvíme kurkumou a šafránem, opět provaříme a nakonec vmícháme oba druhy strouhaných sýrů. Již nevaříme, pouze promícháme a necháme sýr rozpustit. Omáčka by měla mít krémovou konzistenci. Americké brambory nebo rozmačkané brambory upečené ve slupce jsou skvělou přílohu.

200g smržů, 100g másla, 60g hladké mouky, 1 žloutek, 3 dl mléka, 2 dl masoxového vývaru, citronová šťáva, mletý pepř, petrželová nať, sůl

Nakrájené houby udusíme na části másla. Ze zbytku másla a mouky uděláme jíšku, podlijeme ji vývarem, trochou mléka a povaříme 10 minut. Poté přidáme podušené smrže, citronovou šťávu, pepř a sůl a chvíli ještě povaříme. Po odstavení přidáme žloutek rozšlehaný ve zbytku mléka a petrželovou nať.

Více fotografií v galerii