Lošák jelení – Sarcodon imbricatus
Lošák jelení – Sarcodon imbricatus
(L.) P. Karst.
VIII. – XI.
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Thelephorales – plesňákotvaré » čeleď Thelephoraceae – plesňákovité
Lošák jelení je také jedna z houbaři opomíjených hub, ačkoli je jedlá a v některých zemích dokonce vyhledávaná a ceněná. Tato houbička mi roste na třech lokalitách. Na jedné roste pravidelně rok co rok. Neroste ve velkém množství, jen několik plodnic, proto jej nechávám na místě. Roste ve smíšeném lese na břehu potůčku. Vydrží na lokalitě několik dní až týdnů. Tato tvrdá fotogenická houba je jedlá, ale ještě jsem ji nechutnal, nemám za potřebí, lošáka konzumovat a nosit houby domů za každou cenu, když mi tu roste spousta jiných druhů a dokonce jsem se dočetl, že tento druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie NT (téměř ohrožený).
Popis
Klobouk má nepravidelně okrouhlý, tuhý, ale křehce masitý, v mládí s podvinutým okrajem, později sklenutý a ve stáří plochý až trochu nálevkovitý, s tenkým a ostrým okrajem, 6-18 cm široký. Je šedohnědý až hnědý, pokrytý dosti velkými černohnědými, částečně odstávajícími šupinami, které jsou na středu hustší.
Dužnina je křehká, bělošedavá nebo světle hnědavá. Na spodní straně klobouku jsou 2-12 mm dlouhé, křehké a lámavé, husté ostny, šedavé až šedohnědé barvy, sbíhající až na třeň, kde jsou velmi krátké. Třeň je krátký a silný, válcovitý, 4-8 cm dlouhý a 1-2,5 cm široký, světle hnědý nebo šedohnědý. Je velmi pevný a tuhý. Chuť je slabě nahořklá, vůně příjemně houbová. Výtrusy jsou žlutohnědé, hrbolkaté, skoro kulovité, 6-7 mm velké.
Roste v podhorských polohách, v borových a smrkových lesích na písčitých půdách.
Je to jedlá houba. Hodí se do polévek, omáček, gulášů i ke smažení, avšak nejlépe ve směsi s jinými, křehčími houbami.
Možná záměna
Lošák jelení je značně podobný mnohem vzácnějšímu, avšak pro hořkost nejedlému lošáku hořkému, Sarcodon scabrosus (Fr.) P. Karst.; Hydnum scabrosum Fr., který se liší nešupinatým, vždy políčkovitě rozpukaným a světlejším, hnědě okrovým kloboukem, černavě zeleným až modrozeleným spodkem třeně a výrazně hořkou chutí dužniny.
Recept
Lošák jelení je také jedna z houbaři opomíjených hub, ačkoli je jedlá a v některých zemích dokonce vyhledávaná a ceněná. Zejména v Japonsku.
Můžete si lošák zkusit připravit i po česku – zde je recept: 10 deka slaniny a dvě cibule pokrájejte na kostičky, osmahněte na pánvi, přidejte asi půl kila pokrájených lošáků, bobkový list, špetku tymiánu, pepř, sůl a poduste doměkka. Potom houby vyndejte, šťávu zahustěte rozdroleným starým chlebem, který si předem rozmícháte v trošce piva, osolte, dochuťte a ještě krátce povařte. Houby pak rozložte na talíře a přelijte omáčkou. K tomu třeba brambory. Uvidíte, že i z tužšího lošáku jeleního lze připravit výborný pokrm.
Více fotografií v galerii
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář