První dubnová dekáda
Třetí dubnový den.
Volal mi Honzík Vejsada, že by se šel projít. Domluvil se sraz ve dvě hodiny na obvyklém místě a jelo se do mého rajonu omrknout, zda se už neklubou ucháči. Při pomalé chůzi a vyprávění zážitků uplynulých přes zimu, dorážíme na ucháčoviště. Nejprve míjíme místo ušíčka černého. Místo se rozrostlo o několik dalších kousků. Procházím na místo, kde se daří ucháčům, ale ne a ne ucháče najít. Skoro až na konci místa, koukám na jednu mini plodničku. Pokukuji po okolí a hle vidím ještě jednu menší plodničku. Honza se diví, jak takové blešky vidím a v tom křičí, mám taky dva. Místečko nezklamalo. Budu zvědav kolik kusů ještě vyroste, když teprve začínají a je takový velký vítr a sucho.
Po vyfotografování ucháčů, se pokračovalo k malému potůčku, kde rostou čapulky a mrknout se zda by se objevila nějaká míhavka a na druhé ucháčoviště. Zde to bylo bez úspěchu. Při cestě se ještě narazilo na penízovku provázkovou, která roste na borových a penízovka smrková na smrkových šiškách. Na jedné cestě rostla hezká číšenka rýhovaná. Byla to krásná procházka. Honza byl spokojený.
Pátý dubnový den.
Před rokem v tuto dobu jsem navštívit jedno spáleniště. Na podzim zde hořela část lesa. Mám zjištěno, že na takových to místech roste dost zajímavých věcí, tudíž hurá na velkou spálenou plochu. Bylo tam spousta neurčených řasnatek. Po roce se ujal mikroskopické determinace Martin „Sádlo“ a po jeho mikroskopování vyšla velká bomba. Z naší řasnatky se vyklubala Plicaria endocarpoides, která dokonce ještě nemá český název a zde v česku zatím není zmínka, že by byla někde nalezená. Celý článek a fotografie najdeš v mém atlase. Tímto se vypravuji na staré spáleniště a chci se ujistit, zda tento „špíček“ roste ještě letos. Bohužel na spáleništi nic nerostlo, vlastně jen helmovka šiškomilná. Při zpáteční cestě prolézám starým hustým smrkovým porostem. Na několika starých pařezech začínají kalichovky zvonečkové. Na kraji tohoto lesa roste starý mohutný buk. Kolem stromu leželo několik spadaných větví. Na jedné z nich rostla Korovitka terčovitá – Diatrype disciformis.
Sedmý dubnový den.
Na internetových portálech se objevuje spousta nálezů kačenky české a ucháče obrovského. Dokonce se už našla čirůvka březnovka a vyrůstají první závojenky. Tudíž beru auto a jedu se podívat do nižší nadmořské výšky, zda by se unavilo štěstíčko a já konečně našel první hlineckou kačenku. Bohužel, pod třešněmi, hlohy, šípky a osiky žádná nebyla. Na loňském místě kde rostla Plstnatka růžomilná – Tapesia rosae, se opět objevila.
Posted in Co momentálně roste
Napsat komentář