Bránovitec jedlový – Trichaptum abietinum
Bránovitec jedlový – Trichaptum abietinum
(Dickson:fr.) Ryvarden
V. – XI.
Nejedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Polyporaceae – chorošovité
Vědecká synonyma
Boletus abietinus Dicks.
Coriolus abietinus (Dicks.) Quél.
Coriolus dentiporus (Pers.) Bondartsev & Singer
Hirschioporus abietinus (Pers.) Donk
Hydnum parasiticum Pers.
Microporus pusio (Sacc. & Cub.) Kuntze
Physisporus caesioalbus P. Karst.
Polyporus abietinus (Dicks.) Fr.
Polyporus dentiporus Pers.
Polyporus favillaceus Berk. & M.A. Curtis
Coriolus abietinus (Dicks.) Quél.
Coriolus dentiporus (Pers.) Bondartsev & Singer
Hirschioporus abietinus (Pers.) Donk
Hydnum parasiticum Pers.
Microporus pusio (Sacc. & Cub.) Kuntze
Physisporus caesioalbus P. Karst.
Polyporus abietinus (Dicks.) Fr.
Polyporus dentiporus Pers.
Polyporus favillaceus Berk. & M.A. Curtis
Tuto houbičku jsem našel, poprvé v loni na jaře na výpravě v CHKO Žďárské Vrchy. Rostla na jedné asi smrkové větvičce. Její tvar a barevnost mě uchvátila, proto ji máme zde v atlase. Po druhé se mi povedla najít na podzim v mém revíru. Už nebyla tak hezká jako první, ale každý zajímavý nález potěší, když se takové druhy hub nenachází každý den ;-). Tato houbička vyvolává bílou hnilobu dřeva. Tento druh byl bez zápachu i chuti. Je nejedlá.
Popis
Plodnice 1-5 cm v průměru, rozlité, polokloboukaté, někdy kloboukaté, většinou střechovitě nad sebou uspořádané.
Klobouk 1-3 cm široký, tenký, kožovitý až pergamenovitý, chlupatý a slabě pásovaný, okraj je zvlněný až laločnatý ostrý a nafialovělý. Barvy je bělavé, šedavé až hnědavé. Občas bývá porostlý zelenými řasami.
Klobouk 1-3 cm široký, tenký, kožovitý až pergamenovitý, chlupatý a slabě pásovaný, okraj je zvlněný až laločnatý ostrý a nafialovělý. Barvy je bělavé, šedavé až hnědavé. Občas bývá porostlý zelenými řasami.
Rourky 0,1-0,2 cm dlouhé barvy sytě fialové později až tmavohnědé, tenkostěnné. a jen v mládí patrné. Póry v mládí okrouhlé až hranaté, ve stáří zubaté až potrhané, hlavně v mládí barvy fialové, ve stáří fialově hnědé.
Dužnina klobouku bělavá a gelatinosní, později tuhá a kožovitá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy hladké, cylindrické, nepatrně křivočaré, bezbarvé, velikosti 4-7 x 2,5-3 µm.
Dužnina klobouku bělavá a gelatinosní, později tuhá a kožovitá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy hladké, cylindrické, nepatrně křivočaré, bezbarvé, velikosti 4-7 x 2,5-3 µm.
Ekologie
Výskyt květen až listopad vcelku hojně na ležících kmenech, větvích a pařezech smrků, borovic a jedlí. Vzácně i na listnáčích.
Nejedlý.
Možné záměny
Bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum), který je mohutnější a má výraznější kontrast mezi světlým kloboukem a fialovým rouškem. Též má značně ostnitě potrhané rourky. Je taktéž nejedlý.
Zajímavosti
Dosti vzácně na odumřelých plodnicích tohoto choroše roste outkovka příživná (Antrodiella parasitica). Je laboratorně prokázáno, že mycelia bránovitce jedlového a hnědofialového nejsou vzájemně kompatibilní.
Vyvolává bílou hnilobu dřeva.
Vyvolává bílou hnilobu dřeva.
Zdroj: BioLib
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář